S oteplením vody se aktivita kaprů pochopitelně výrazně zvyšuje, už zjara jsme jistě měli příležitost se nějakého pěkného šupináče nebo lysáka dočkat, v době dovolených se dostaneme k vodě možná i častěji a proč se tedy občas nezaměřit cíleně na lov kaprů. Potřeba přijímání potravy je u ryb výrazně ovlivněna teplotou vody, jejím okysličením a tlakem vzduchu, důležitou roli sehraje i množství snadno dostupné přírodní potravy a pochopitelně zvýšená nebo naopak hodně nízká hladina. Pokud voda "kvete" drobnými řasami, nebývá to s lovem kaprů příliš slavné, nedejme se ale odradit a místo zarputilých návštěv "svých zaručených" míst se vydejme i jinam, možná právě tady narazíme na příhodnější podmínky.
Pokud budeme chytat na revíru, kde je kaprů opravdu hodně, nemusíme si příliš lámat hlavu, ryby se budou za potravou vydávat stále a díky konkurenci ostatních nebudou až tak vybíravé, vždycky se nám nějakého podaří přesvědčit. Tak tomu bývá především na soukromých revírech, které svým intenzivním zarybněním dávají šanci na úlovek prakticky každému a téměř za libovolného počasí. Na svazových revírech to už bude trochu o hledání vhodných míst a sledování optimálních podmínek. Pokud si můžeme na ryby odskočit na nepříliš vzdálený revír, zvolme to nejvhodnější počasí, pro návštěvu vzdálenějších revírů se vyplatí sledovat předpověď počasí, ta krátkodobá docela vychází. Dojde-li v létě k poměrně rychlému poklesu barometrického tlaku a začne poprchat nebo foukat nárazový vítr, ryby se často aspoň krátkodobě probudí z letargie a začnou se krmit. Pokud na několika místech vnadíme pravidelně, jdeme téměř "na jistotu", ovšem k přilákání ryb a jejich udržení na lovném místě často postačí kvalitním aromatickou směsí nakrmit těsně před zahájením lovu, i tak se můžeme dočkat velmi dobrých výsledků. S krmením to není třeba přehánět, v teplejší vodě se vůně atraktorů a dipů rozšíří vodou velmi rychle a dostatečně daleko. Pokud najdeme při příchodu k vodě krmící se ryby, buďme opatrní a na první záběr určitě nebudeme muset čekat dlouho. Pro letní chytání za opravdu parných dnů je nejlépe vydat se l vodě brzo ráno nebo navečer.
V létě se výborně osvědčují boilies na nejrůznějším masovém základu, jen musíme dát pozor při jejich uchovávání, zkažené a páchnoucí nástrahy i návnady by naopak ryby jedině odradily. Osvědčených příchutí je spousta, pokud si boilies sami vyrábíme nebo je kupujeme už hotové, určitě nezklame příchuť s různými rybími moučkami, celoročně oblíbený krab nebo oliheň, můžeme sáhnout i po exotických směsích. Pokud chytáme na menší vzdálenost, dokážeme zakrmit vytipované místo zcela přesně, ani není potřeba používat velkého množství návnady, ryby si ji najdou a spolu s ní i naši záludnou kuličku, spojenou s háčkem. Prostě volba boilies s vysokým obsahem bílkovin je dobrou volbou, na kterou se můžete spolehnout. Velmi zajímavé jsou i varianty, které v ochucení spojují s masovou příchutí ještě lákavou chuť ovoce (s přidanou aromatickou složkou banánu, jahody apod.). Pro vnadění dál od břehu poslouží vrhače návnad (kterým jsme věnovali samostatný článek ,,Jak vybrat vrhač návnad,,), pokud nemůžeme návnadu zavézt pomocí loďky nebo s ní v teplé letní vodě zaplavat na požadované místo, nabízí se další zajímavé řešením, kterým je dálkově ovládaná zakrmovací a zavážecí loďka. Jedná se sice o poměrně nákladnou investici, ovšem můžeme ji využít i při dalších rybolovných metodách a otevírá nám opravdu netušené možnosti. Dosáhneme její pomocí jinak nepřístupných míst a dopravíme nástrahu (případně i návnadu) přesně tam, kam potřebujeme. Dosah vysílačky, ovládající loďku, je řádově několik stovek metrů, nosnost podle rozměrů od půl kilogramu do jednoho a půl, zavézt tedy lze velké množství krmení najednou, A to není všechno, také hotovou sestavu s nástrahou můžeme pomocí loďky dostat tam, kam by nenahodil ani mistr světa, zavážecí loďku ocení i lovci dravých ryb, zejména velkých štik a sumců, dopraví i nástražní rybku s bójkou nebo splávkem až do míst, kam ostatní jen sotva dohlédnou. Kdepak, ryby jsou stále mazanější, ale technika jde také mílovými kroky vpřed, stačí držet krok!
Všechno se jednou přejí a ani boilies nejsou samospasitelným řešením, po jehož příchodu bychom už ostatní tradiční nebo méně obvyklé nástrahy měli odsunout na smetiště dějin jako překonané a hodné zapomenutí. Ba právě naopak, oni ti mazaní šupináči také časem prokouknou záludnost lákavých kuliček a potom přijde zase někdy čas, kdy vezmeme zavděk těstovinami, pečivem, rousnicí i kopanou žížalou, anýzovým těstem podle tátova nebo dědova receptu, tuhými škubánky či kuličkou vykrojenou z brambory nebo užmoulanou z rohlíku. Změna patří i k rybařině a pokud jsme nahlédli do kuchyně boilies a pelet, neodsuzujme hned všechno ostatní. I pro krmení se občas skvěle osvědčují tradiční směsi s nasekanými červy, šrotem, hlínou a pískem, rozhodující je vždy atraktivita naší návnady a posléze i nástrahy pro ryby.
Nemusíme se vždy snažit o stažení kaprů na konkrétní míso o několika metrech čtverečních, někdy se vyplatí zkusit (především na rozlehlejších revírech) metodu plošného krmení, které ryby upoutá a výrazně zvýší naši naději na záběr. Můžeme krmit i na opravdu velké ploše (klidně 30 x 30 metrů nebo i větší), pokud ryby projíždějí okolo, často je právě řídce rozmístěné kousky krmné směsi upoutají a začnou v okolí vyhledávat další. Je to příležitost pro ty, kterým nevadí po určité době udice přehazovat, rybu se snaží najít a přidat do tradiční kaprařské položené trochu aktivní rybařiny. Jsou-li ryby zvyklé migrovat po delších trasách, máme tímto způsobem velkou šanci upoutat jejich pozornost, právě kapři často jezdí v poměrně početných hejnech.
Bodové krmení stojí za úvahu zejména tam, kde jsou na dně problematická místa a překážky, kterým se chceme za každou cenu vyhnout. V takovém případě soustředíme většinu krmné dávky na jedno místo, do okolí rozhodíme jen menší množství nebo rozdrcené části krmení, abychom upoutali pozornost kaprů a přilákali je přesně tam, kde máme nahozeno. I tak rozhodně nesmíme vytvořit pod hladinou "pyramidu" z nasypaného krmení, ryby se nasytí poměrně rychle a odtáhnou pryč dřív, než si některá všimne zrovna té naší nástrahy, takže krmíme raději častěji, ale v menších dávkách, klidně i v průběhu lovu.