Chytání malých, zvědavých tlouštíků, kteří se v hejnu ženou na každé sousto, jež se ocitne ve vodě, to je možná dobrá základní škola pro rybářský dorost, ovšem s lovem velkých, zkušených a opatrných tlouštích mohykánů to nemá nic společného. V jaké velikosti označíme vlastně tlouště za velkou rybu? Hodně záleží na úživnosti revíru a mnoha dalších podmínkách, ale asi moc neprohádám, když jako průměr vezmu tlouště od padesáti centimetrů výše. Velké tlouště občas můžeme na některých místech pozorovat zrakem, ale s úlovky to zase tak slavné nebývá, dovedou být skutečně neuvěřitelně opatrní a vybíraví, navíc pokud velkého tlouště zasekneme, rozhodně zdaleka nemáme vyhráno. Je to urputný bojovník a vyzkouší na nás kromě síly i spoustu mazaných triků, jak se záludného háčku zbavit.
Dříve se tloušti považovali za nepříliš hodnotný rybí druh a dokonce neměli stanovenu ani dobu hájení, té už se naštěstí mezi 16. březnem až 15. červnem po zásluze dočkali. Tloušť je dokonalý všežravec, pochutná si na ovoci, těstovinách, pečivu, drobných rybkách stejně jako na vodních řasách, červech, shltne bez problémů raka a jindy si s grácií lipana vystoupí ke hladině pro drobounkou jepičku. Ovšem strefit se tloušťům do noty a správně svou nástrahu nabídnout, to už je o něčem jiném. Po uplynutí doby hájení se můžeme vydat na tlouště se sáčkem pěkně zralých třešní, vyhledáme-li místo, kde třešně do vody padají ze stromů nebo několikrát pečlivě prokrmíme, máme určitě velkou naději, že jeden z ulovených fešáků bude z rodiny těch opravdu "velkých". Skvělou nástrahou na velké tloušťě je i rousnice, především za kalící se a stoupající vody, na položenou bývá úspěšná i mrtvá rybka. Velký tloušť nepohrdne ani živou rybkou, nastraženou na štiku nebo na candáta. Kromě položené velmi dobře tloušti berou i na přívlač, ačkoli jejich vybíravost je někdy přímo zničující. Dokáží sledovat nástrahu v bezprostřední blízkosti a prostě nezaberou. Nebo jen ti menší. Na pstruhových vodách tloušť hájen není a tak na mušku i na přívlač občas ulovíme tlouště jako nečekaný bonus při lovu pstruhů, sivenů nebo lipanů. Na jemném muškařském náčiní bývá souboj s velkým tlouštěm velmi dramatický, často vítězí ryba a odnáší si jako trofej naši mušku v masitém pysku. Pro mnohé muškaře je velký tloušť opravdu vysoko ceněným úlovkem, něčím na způsob "rybářské maturity". Pro lov tloušťů se dobře hodí i plavaná, přes léto je velmi úspěšný lov na překvapivě hodně drobné nástrahy (larvy chrostíků, kuličky chleba nebo třeba kolínko), pod jezy bývá v čase dovolených překvapivě účinná i zelená řasa, zvaná nejčastěji "bahýnko", kterou snadno seškrábeme z kamenů nebo z tělesa jezu.
Základem při lovu tloušťů je co nejopatrnější pohyb kolem vody, ti velcí při jakékoli podezřelé aktivitě totiž zmizí jako první do temné hlubiny a hodně dlouho potrvá, než se zase vynoří a začnou shánět potravu. Nahodit nástrahu do bezprostřední blízkosti velkého tlouště bývá jasným krokem k nezdaru, ovšem několikrát se mi takový postup osvědčit, pokud stálo u hladiny početnější hejno tloušťů, v němž byli zastoupeni jedinci různé velikosti. Když se mi podařilo malý plovoucí wobler nahodit asi metr za ocasní ploutev největší ryby, tloušť se bleskově otočil a nástrahu okamžitě atakoval, aby ho nepředběhl některý z menších jednotlivců v hejnu. Z vláčeních nástrah se mi asi nejlépe osvědčují rotační třpytky (často i poměrně velké, určené pro zubatou štičí tlamu), velice účinné bývají i jigy a další nástrahy z měkčených materiálů. Mokrou mušku nebo nymfu tloušť v trochu přikalené vodě vezme vcelku s důvěrou, ale tím souboj teprve začíná, jeho výpady jsou opravdu razantní a často dlouho netušíme, o jakého soupeře se ve skutečnosti jedná. Při chytání na suché mušky je to zpravidla o náhodě, kdy ryba při prvním průchodu jejím zorným polem nepozná, co jí hrozí. Jinak "vyházet" sbírajícího velkého tlouště opakovanými pokusy je téměř nereálné, v tom by se mnou asi zkušení muškaři chtě nechtě souhlasili. Raději se vrátíme za několik hodin nebo třeba i druhý den a vložíme všechen svůj um do toho prvního, nejnadějnějšího náhozu. Na některých revírech se můžeme také pokusit o lov na třepanou, který dnes není příliš často praktikován, ovšem bývala to velmi oblíbená a také účinná metoda. Pokud jsou kolem vody dostatečně husté porosty keřů nebo občas břeh zpevňují stromy, můžeme si připomenout mládí a po indiánsku se plížit s lehkým dlouhým proutkem, na němž máme slabý vlasec (0,18 - 0,15 mm, někdy sáhneme v nouzi po ještě tenčím), kousek nad jednoduchý háček umístíme brok nebo malou torpilu, na špičku háčku potom lučního koníka, můrku nebo podobný, u vody se vyskytující hmyz. Moc nevykukujeme, raději jen vystrčíme špičku prutu a opatrně povolíme překlápěč, aby se nakrátko navinutý vlasec uvolnil a hmyz se dotkl hladiny. Několik zatřesení prutem vyvolá na hladině dráždivé kruhy, v tom okamžiku často přijde mlaskavé šplouchnutí a cítíme ve špičce záběr. Zásek bývá automatický, s dobře seřízenou brzdou a pevnými nervy prut nepřerazíme o větve stromu a začneme se zdoláváním. Pro teplé letní dny úžasný a vysoce adrenalinový rybolov, kdy kromě tloušťů můžeme vylákat k záběru i bolena, amura, veškeré bílé ryby, přesvědčit se nechá i kapr nebo okoun. Vyzkoušejte, stojí to za to!
Tloušti jsou vyhlášení krom jiného také tím, že si libují v potravě, která nám moc fajnová nepřipadá, například výtokové roury sýráren a městských stok jsou pro ně luxusně prostřeným hodovním stolem, což jim na gastronomické oblibě příliš nepřidává. A možná to je právě dobře, že maso tloušťů není přes léto nijak kvalitní a navíc díky své více než pestré a nevybíravé skladbě potravy má tahle ryba takovou pověst, že není cílovým úlovkem masařů. Takže se s tloušti snad budeme v našich vodách setkávat stále v hojném počtu a občas mezi nimi narostou i takoví, jejichž požerákové zuby jako trofej vzbuzují už zaslouženou úctu ostatních rybářů. A jak je to s tím chytáním na nepříliš estetických místech? Tloušti si rádi vezmou i zrající sýr nebo podobné "voňavé" dobroty, se kterými může rybář mít trochu problémy při přechovávání v rodinné lednici, ale právě na takových místech lze lovit i v obdobích, kdy jinde ryby moc neberou, navíc v létě je u výtokového kanálu skutečně prostředí na delší pobyt dost náročné.
Lovu tloušťů se můžeme věnovat i v zimním období, kdy většina ryb přešla do pasivity a zimuje, nejčastěji budeme v tito dobu lovit na plavanou, se slabými vlasci a lehoučkými, dobře vyváženými splávky. Nástrahy lze použít různorodé, výborné jsou aromatické sýry, drůbeží střívka (ovšem co je pro tlouště vybranou lahůdkou, může být pro rybáře trochu problémem), bílí červi, hnojáčci, lančmít, fungovat bude i zimě překvapivě například kukuřice nebo hrách, mírné nadipování aromatickými příchutěmi nebývá na závadu. S vnaděním buďme střídmí, stačí občas lovné místo prohodit hrstkou jemné směsi. Na strmých březích lze použít marmyšku s kouskem žížaly nebo hnojáčka, i to je při zimním lovu tloušťů velmi účinná nástraha.