Lín je kaprovitá ryba, která se zdržuje v pomalu tekoucích nebo stojatých vodách, často více než důkladně zarostlých rákosem, stulíky, lekníny či vodním morem, už se ale nevyskytuje tak zhusta, jak tomu bývalo před pár desítkami let, Pokud tedy chceme líny lovit, je zapotřebí vytipovat si vhodnou lokalitu, kde se tato ryba ve větším počtu vyskytuje. Budou to malé i větší rybníky, zarostlá slepá ramena, líny ale najdeme i na pískovnách a údolních nádržích, na řekách nejčastěji v poklidném nadjezí. Zapomenuté lesní nebo luční rybníčky jako dlaň mohou být někdy až překvapivě dobře zarybněny právě línem, který v takové úživné vodě dorůstá i přes čtyřicet centimetrů, což je u nás už téměř rekordní velikost. Kdy, jak a kam se tedy vypravit na líny?
Pokud je to možné, obstarejme si spolehlivé informace, že se v dané lokalitě líni skutečně vyskytují a loví, jinak by celá naše snaha mohla vyznít naprázdno. Pokud je revír hodně zarostlý vodním rostlinstvem (což bývá na malých stojatých vodách v pokročilejším letním období celkem běžné), nemusíme hned házet flintu do žita. Pokud se sem hodláme vrátit vícekrát, můžeme vytrhat pomocí hrábí část porostu pod hladinou a hned v těch místech lehce zakrmit, zopakujeme-li to ještě druhý den, určitě líny naučíme vyhledávat na tomto místě potravu. Tahle ryba je vcelku stanovištní, ale když si najde místo s přísunem potravy, buď se do jeho blízkosti nastěhuje, nebo se tam naučí pravidelně několikrát denně projíždět. Výhodou je možnost lovu na malou vzdálenost, líny můžeme často lovit jen několik metrů od břehu, především v blízkosti bohatého porostu leknínů, stulíků nebo rákosí. Díky důkladné vrstvě kluzkého slizu na silné, odolné kůži se zarostlými šupinkami, se lín pohybuje i mezi překážkami a porostem bez nejmenších problémů. Vhodná místa najdeme také v blízkosti přítoků a mělčin se zabahněným dnem.
Z jednoho místa se můžeme často dočkat úlovku i několika línů po sobě v krátkém čase, ovšem na břehu bychom se měli chovat raději opatrně a vyvarovat se hluku i dupání a rychlých pohybů, lín je sice takový pomalejší dobráček, ale rozhodně není hloupý. Nejlepší čas pro lov línů bude od výraznějšího jarního oteplení až do podzimu, zhruba tedy od května do září. Lín bere velmi dobře na sklonku dne až do setmění, v letním období i za nastupující tmy.
Osobně bych ve většině případů preferoval plavanou, ovšem záleží na konkrétní situaci a charakteru dna. Každopádně budeme lovit ve spodní části vodního sloupce, nejlépe těsně nade dnem nebo přímo na dně. To je možné v případě, že není vrstva bahna příliš silná, lín má výborný čich a naši nástrahu si najde i za ztížených podmínek, proč mu to ale dělat zbytečně nesnadné? Při lovu na červy je ideální pečlivě změřit hloubku a zajistit, aby se háček s lákavou nástrahou ocitl jen několik centimetrů nade dnem, kde líni nejčastěji vyhledávají potravu. Pokud použijeme nástrah, které do bahna nezapadnou nebo se budou vznášet, lze lovit s úspěchem i na položenou nebo lépe s jemnou feederovou sestavou. I když lovíme v blízkosti vázek a porostu vodních rostlin, budeme volit vždy spíš jemnější a slabší náčiní, opatrný a nepříliš razantní záběr lína tak mnohem lépe rozeznáme a pokud dojde k záběru kapra (vyhledávajícího často obdobné lokality ke shánění potravy), bude to sice možná trochu dramatičtější, ale měli bychom to také zvládnout.
Oblíbenými nástrahami pro lov línů jsou zejména hnojáčci, kopané žížaly, kousky menších rousnic, těsta, případně tolik doporučovaná kulička z perníku nebo sice při nastražování nepříjemné, ale účinné pijavky. Asi nejspolehlivější nástrahou jsou drobní šnečci bez ulit, které najdeme na úponcích vodních rostlin. Použít lze i malé pelety nebo těstoviny, pokud budeme průběžně krmit, líni si zvyknou i na méně obvyklé nástrahy. Také kulička z rohlíkové střídky nebo chleba není špatnou nástrahou, stejně jako pevnější sladké těsto. Ke krmení poslouží spolehlivě směs nasekaných žížal s hlínou a strouhankou nebo komerčně prodávané sladké krmné směsi. Háčky volíme jemnější, s dokonale ostrou špičkou, velký háček by mohl lína odradit. Pokud ale chytáme na půlku rousnice nebo na kopané červy, můžeme je navléknout podélně i na háček, původně určený pro kapra.
Při lovu na plavanou je možné na místech bez závad montáž upravit tak, aby alespoň 10 cm návazce a háček s nástrahou ležely na dně, frekvence záběrů se potom často výrazně zvýší. Postačí jemný, dobře vyvážený splávek, lín si většinou s nástrahou chvíli "hraje", poťukává a trvá mu často několik dlouhých minut, než stopí splávek a zamíří s ním někam stranou. To je ten ideální čas pro zásek. Plavaná na líny bývá nejúčinnější brzo ráno a za večerního stmívání. Použijeme-li co nejjemnější vlasec, budou ryby mnohem důvěřivější, splávek postačí lehoučký, nenápadný, ale dobře a citlivě vyvážený, jen málokdy lovíme dál než několik metrů od břehu.
Pro lov na feeder je vhodná lehká montáž s "páternosterem", osvědčuje se dobře ale i obyčejná i průběžná sestava, v místech se silnější vrstvou tlejících rostlin a bahna na dně je vhodným řešením použití nadlehčujícího prvku. Tím mohou být kousky plovoucího těsta, smíchané s těstem obyčejným, lehčené pelety nebo malé plovoucí boilies. Montáž by měla vždy být uzpůsobena tak, abychom snadno zaregistrovali nejen natažení, ale i povolení vlasce, právě proto se do obliby dostalo chytání s feederem. Na rozeznání těch nejjemnějších záběrů, kterými se líni vyznačují, použijme feederový terč, naše oči se potom tak rychle neunaví. Lín rád bere i v hodně teplém počasí, jakmile voda dosáhne teploty vyšší než 12°C, je to optimální čas.
Když už nakonec unavenou a pokořenou rybu budete mít ve své moci, zamyslete se, prosím, nad tím, jak s ní naložíte. Ačkoli z gurmánského pohledu je lín vyhlášená pochoutka a ze sumcařského pohledu ideální nástražní rybka, je jich stále méně. Možná vám napoví jeho smutná načervenalá očka, rozhodnutí však zůstane jen a jen na Vás.