Jak vybrat muškařský prut?
Pokud hledáte ideální muškařský prut, určitě vám přijde vhod tento článek, kde rozebíráme všechny přednosti a radíme jak neprohloupit při jeho koupi.
Vybíráme muškařský prut
Každý zkušenější muškař moc dobře ví, že volba vhodného muškařského prutu není nic jednoduchého. Pokud ale vhodným způsobem rozvážíme, za jakých podmínek budeme lovit a určíme si i cílovou rybu, zase to tak složité rozhodně nebude. Záleží na tom, zda si chceme pořídit první muškařský prut a začít se tomuto krásnému odvětví rybařiny věnovat, nebo zda rozšiřujeme svůj muškařský "arzenál". Volba prutu může vycházet z několika základních parametrů, kterými jsou kategorie ve třídě AFTMA, délka a akce prutu i použitý materiál, důležitá je samozřejmě také cena. Muškařské pruty prošly velmi bouřlivým vývojem a pokud si chceme pobyt u vody opravdu užít, vyhněme se začátkům s několik desítek let vysloužilým náčiním, to se hodí spíš pro sběratele. Kvalitní muškařské pruty jsou cenově dostupné a splní všechny naše požadavky.
Po začínající muškaře
Volba vychází z toho, na jaké vodě budeme lovit a s ohledem na vyžadovanou délku náhozů i typ a velikost lovených ryb. Navíc je třeba prut sladit s navijákem odpovídající hmotnosti i velikosti, musí totiž pojmout vhodnou muškařskou šňůru a případně ještě dostatečné množství šňůry podkladové. Pokud se nerozhodneme pro koupi kompletního muškařského setu, obsahujícího prut, naviják i šňůru, je třeba pochopit značení muškařských prutů, které se od ostatních poněkud liší. Délka se označuje nejčastěji ve stopách a palcích, běžně používané pruty mají 8 stop (245 cm) nebo 9 stop (275 cm), mnohé modely se lae pohybijí mezi touto hranicí. Pruty pro chytání na nymfy bývají jemné, ale ještě o něco delší (až 11 stop - 330 cm), speciály na menší vody a pro suché muškaření jsou naopak zase občas i výrazně pod hranicí osmi stop. Pruty pro lov lososů se nejčastěji vyrábějí v délce od 12 do 15 stop (360 až 450 cm), jejich konstrukce je však řešena poněkud odlišně.
Klasické muškařské pruty jsou jednoruční, po celou dobu lovu je držíme v ruce a naviják je kvůli správnému vyvážení umístěn na spodní části rukojeti. U těch nejlehčích prutů nahrazují šroubení posuvné kroužky, které naviják také spolehlivě zajistí. Pruty pro lov větších ryb jsou v dolní části rukojeti potřeby opatřeny korkovým špuntíkem (tzv. "fighting butt"), který si při zdolávání rybář může opřít o bok. Pruty pro házení oběma rukama mají přidánu i spodní část rukojeti, jedná se o delší pruty s označením "switch" (se kterými lze házet jednoruč i obouruč) a pruty lososové, u nichž se hází technikou, vyžadující držení prutu oběma rukama.
AFTMA a délka prutu
U muškařských prutů nevychází označení hmotnostní kategorie z nástrahy, ale z váhy prvních devíti metrů muškařské šňůry (jen tenký koneček se nezapočítává). Toto označování je používáno celosvětově a dělí pruty na různé kategorie AFTMA. Označení 0 až 3 je určeno pro nejlehčí pruty a v praxi se příliš nepoužívá, na pstruhových vodách využijeme především pruty v rozmezí AFTMA 4 až 6, pro jezerní muškaření a lov na mimopstruhových vodách se hodí pruty AFTMA 6 - 9. Vyšší kategorie (10 - 15) slouží pro lov kapitálních dravců a lososů, případně v exotických vodách i dalších druhů ryb.
Délku prutu volíme většinou podle přístupu k vodě a délky náhozů. S kratším prutem jsme mobilní i u zarostlého potoka nebo podhorské říčky, na velké vodě nebo na belyboatu či loďce využijeme prut delší, který nám umožní nahodit opravdu hodně daleko. Ovšem extrémně dlouhý prut neznamená ty nejdelší hody, naopak s ním můžeme v ruce mnohem dříve pocítit únavu, proto je třeba vybírat rozumně. Umělé mušky nahazujeme s ohledem na jejich minimální hmotnost vahou šňůry, existují i techniky hodu, které umožňují házet tam, kde máme za sebou opravdu málo místa nebo pod převislé větve a do podobných těžko přístupných míst. Při lovu na takzvanou "francouzskou nymfu" je zase všechno trochu jinak, v tomto případě totiž vlastně muškařská šňůra ani většinou neopustí naviják a nahazujeme pomocí dlouhého ujímaného návazce s využitím hmotnosti zatížených mušek, v takovém případě je potřeba dlouhý prut s jemnou akcí a AFTMA nejlépe mezi 2 až 4, abychom při vedení nymf u dna mohli zaregistrovat i sebejemnější kontakt.
Akce muškařského prutu může být soustředěna do špičky, to jsou takzvané "rychlé pruty" (A), používané především k nahazování i vedení streamerů. Pruty s výrazně pracující horní třetinou (B) využijeme při lovu na suchou mušku (ta při lovu plave na hladině, záběr sledujeme zrakem), akce C znamená, že prut pracuje zejména v horní polovině, ty využijeme na mokré muškaření i lov na nymfy a konečně s označením D se setkáme u prutů s parabolickou akcí, ohýbajících se po celé délce.
Materiály moderní i tradiční
Nejčastěji se setkáme s muškařskými pruty z grafitu, jsou lehké, velmi odolné a rychlé, koncem minulého století vytlačily předtím používané pruty z dutého sklolaminátu. Ale ty v poslední době pro svou specifickou akci zažívají mezi muškaři pozvolný návrat, nemluvě o moderních štípaných bambusových prutech, stavěných zpravidla na zakázku. Ty totiž mají neskutečné vlastnosti a v mnoha aspektech předčí i "kosmické" materiály, použité na uhlíkových prutech. Ovšem zůstaňme raději při zemi, kvalitní grafitový prut si pořídíme za přijatelnou cenu a v opravdu špičkové kvalitě. Některé firmy nabízejí pruty 2 v 1 nebo 3 v 1, u nich můžeme použitím distančních dílů jednoduše změnit délku i akci prutu.
Očka a spojky muškařských prutů
Očka na muškařských prutech jsou poměrně malá, buď hadová nebo s keramickou vložkou, vždy přisedlá těsně k prutu, aby šňůra dokonale kopírovala tvar prutu a nerušila při nahazování ani při vedení mušek. Při použití jednonožkových oček je akce měkčí, dvounožková očka akci blanku trochu přitvrdí a zrychlí. Velkou péči bychom měli věnovat spojkám, které jsou nejčastěji řešeny nastrčením spodního dílu do horního. Moderní muškařské pruty se kvůli snadnějšímu transportu vyrábějí především trojdílné a čtyřdílné, setkat se můžeme i s cestovními modely, které mívají až sedm nebo i osm dílů. Spojkám věnujeme vždy maximální péči, jakmile by došlo k jejich poškození, může to vést k pootáčení nebo vypadávání spojeních dílů či dokonce k jejich zlomení. Čistit je třeba povrch spojky i vnitřní styčnou plochu, k mazání lze použít speciálních mazadel nebo běžného vosku.
