Matchový prut Carp Float Specialist od © Mivardi

Plavačkové pruty

Lovem na plavanou asi většina rybářů začínala, je to velice napínavá a zajímavá rybolovná technika, která se rozvinula do širokého spektra. Něco jiného pochopitelně je lov nástražních rybek na návesním rybníčku, jiné je to při chytání bojovných parem na proudné řece nebo naopak při jemném lovu línů, cejnů a plotic na pomalu táhnoucích či stojatých vodách. Při volbě plavačkového prutu budeme (tak jako je tomu vlastně u všech rybolovných technik) vycházet hlavně z typu revíru a druhů ryb, které se zde vyskytují. Důležitý je i přístup k vodě, můžeme totiž lovit ze břehu, brodit nebo použít loďku či stále populárnější bellyboat.

Matchové pruty

Velmi oblíbené jsou pro lov na plavanou takzvané matchové pruty. Jsou určeny primárně pro lov na plavanou a právě při této technice využijeme naplno jejich přednosti i výkon.

Provedení "matchek" bývá nejčastěji třídílné s korkovou nebo neoprénovou rukojetí, konec rukojeti bývá opatřen plastovým nebo pryžovým knoflíkem, aby v případě opření prutu o zem nedošlo k poškození blanku. Na rozdíl od jiných prutů mají při běžné délce kolem čtyř metrů velký počet oček (14 až 20!), jež slouží k tomu, aby byla specifická akce prutu (většinou rychlá, soustředěná hlavně do špičky) maximálně využita. Spodní očka (nejblíž u navijáku) bývají umístěna na dlouhých odstávajících nožkách, což brání nežádoucímu lepení vlasce na prut.

V současné době se díky moderním materiálům objevují i matchové pruty v délce kolem pěti metrů, které svou hmotností odpovídají starším typům ve čtyřmetrovém provedení. Podle doporučené odhozové zátěže (gramáže) si můžeme tyto pruty rozdělit do tří základních skupin:

● lehké (light, soft) do 12 gramů

● střední (medium) do 12 do 20 gramů

● těžké (heavy, strong) nad 20 gramů zátěže

K prutu je pochopitelně třeba zvolit odpovídající naviják tak, aby zkompletovaná, správně vyvážená sestava dobře seděla v ruce a zbytečně nenamáhala zápěstí ani předloktí. S jemným prutem nelze použít těžkou sestavu, protože by byl zbytečně přetěžován, opačně sice je možné použít těžší prut pro lehoučkou sestavu, ovšem přijdeme o možnost opravdu citlivé a jemné práce se splávkem. Při volbě akce vycházejme z toho, jaké ryby budeme nejčastěji lovit. Jemnější prut se hodí na plotice nebo cejny, pro lov kaprů samozřejmě sáhneme po těžším modelu.

Co se týče délky prutu, s delším se nám bude sestava lépe ovládat a dál nahodíme, případně můžeme použít pro dosažení větší hloubky klouzavý splávek, dlouhý prut pomůže i při zdolávání lépe tlumit výpady ryby. Pokud ale lovíme v místech, kde by nám zbytečně dlouhý prut dělal problémy mezi pobřežním porostem a kde dlouhé náhozy nevyužijeme, raději sáhneme po kratším (a tím pádem i lehčím, do ruky příjemnějším) prutu. Při osobním nákupu si můžeme prut alespoň "nasucho" vyzkoušet a ověřit, zda při správném sestavení "neklepe" ve spojkách a zda jsou očka dokonale v řadě, zkontrolujeme zároveň i to, zda je sesazený prut opravdu dokonale rovný.

Bolognesové pruty

Dalším oblíbeným typem plavačkového prutu je takzvaná "boloňka" (bolognese). Tyto pruty jsou řešeny jako teleskopické (díly se zasunují do sebe) a bývají i při značné délce velice lehké. Naviják je na rukojeti upevněn zpravidla lehkým patentním klipem, což umožňuje pohodlné držení prutu. Boloňky se vyrábějí nejčastěji v délce od 4 do 8 metrů, protože jsou určeny především na nížinné řeky, kde potřebujeme nástrahu nabídnout často i v hloubce několika metrů. Nechceme-li používat průběžné splávky, je vhodným řešením právě boloňka.

Tyto pruty nám pomohou nahodit dostatečně daleko a s maximální přesností, což u plavané bývá mnohdy velice důležité. S dlouhým a citlivým prutem máme dokonalý a pohotový kontakt se splávkem, kdykoli jsme připraveni zaseknout. Při plavané si totiž většinou žádné prodlevy po záběru nemůžeme dovolit, pokud rybu nechceme propást. Bolonézky využijeme i na stojatých revírech, zejména pak tam, kde je větší hloubka často už kousek od břehu (zatopené lomy, vytěžené pískovny, větší přehrady). Nevýhodou těchto prutů je, že za deště mívá vlasec tendenci lepit se na prut, adekvátním řešením je následné použití o něco těžšího splávku. Těžší boloňky se používají i k lovu dravců na živou rybku, kdy můžeme nástrahu vyvěsit přímo pod špičku dostatečně dlouhého prutu.

Děličky a plavačkové biče

Mezi oblíbené pruty na plavanou patří samozřejmě i děličky, se kterými lovíme bez použití navijáku a plně se tak můžeme soustředit na splávek. Jedná se o uhlíkové pruty, které na první pohled vypadají jako hodně dlouhý bič, ovšem u děličky se díly nezasunují do sebe, ale nasazují se do sebe shora. Běžně se používají děličky v délce 9 až 13 metrů, proto určitě oceníme kvalitní a díky tomu lehký materiál. V závěrečné fázi zdolávání spodní díly prutu oddělujeme a souboj s rybou končíme jen s horní částí, takzvaným "topsetem". V jeho koncové části máme natažený gumový amortizér, který tlumí výpady ryby a usnadňuje zdolávání. Různé topsety se k děličkám dají zakoupit i samostatně, můžeme si tedy připravit předem několik hotových koncových montáží.

Opomenout určitě nesmíme ani klasické plavačkové biče, což je ta nejjednodušší varianta pro lov bez navijáku. Jsou řešeny téměř vždy jako teleskopy, dolní díly ale při lovu nesnímáme, jinak celé sestavení je podobné jako u děličky, návazec však bude přibližně odpovídat délce prutu. Lov na bič je napínavý, občas si musíme poradit i s větší rybou, která se nechala zlákat naší nástrahou. S trochou praxe a dobrým podběrákem na delší násadě to ale většinou bez problémů zvládneme, je-li po ruce šikovný a ochotný kamarád, je vše ještě snadnější.