Jaro znamená i nadcházející čas úhořů
Zvláštní ryba, která mnohé rybáře dokáže doslova fascinovat. Příběh o putování dospělých úhořů do hlubin Sargasového moře a následné putování průsvitných larev zpět ke břehům kontinentů už byl popsán mnohokrát, bez lidského přispění by ale v současnosti už výskyt této úžasné ryby v řekách, spoutaných hrázemi přehrad a vodních elektráren prakticky nebyl možný. Ačkoli úhoř už se dostal i na takzvaný Červený seznam IUCN, stále ještě ho můžeme i v našich vodách lovit a labužníci si občas pochutnají na jeho poměrně tučném mase. Ale lov úhořů, ten má své kouzlo i pro ty, kdož si rybu od vody odnést nechtějí, jen touží zažít neopakovatelné okamžiky při setkání s tajuplným vodním tulákem.
S oteplením vody se zvýší aktivita úhořů i ostatních ryb
Jakmile se začne zvyšovat teplota vody, ryby se pochopitelně začnou o potravu zajímat mnohem intenzívněji. Na tekoucích revírech to znamená období po odchodu sněhové vody, stojaté revíry rozmrznou a teplota vody se na nich při dostatečné teplotě vzduchu začne zvyšovat ještě dříve. K výraznějšímu oteplení dochází často už na přelomu dubna a května, občasná bouřka a zvýšení hladiny spolu se zákalem potom už nebývá na škodu. Mnohdy právě lehce zvýšený stav vody, kdy dochází ke splachování drobných živočichů, hmyzu a červů znamená vhodný čas pro výpravu za tajemnou rybou, skrývající se u dna a v úkrytech mezi kameny nebo pod podemletými kořeny stromů. Při lovu úhořů bychom samozřejmě měli být připraveni i na úlovek jiných druhů ryb, především takových, které mají podobný jídelníček a vyhledávají stejná stanoviště. O překvapení prostě na rybách nebývá nouze...
Kde budeme vodní tuláky hledat?
Úhoř je rybou dna a za potravou se až na skutečně ojedinělé výjimky vydává zejména navečer, loví i za úplné tmy (řídí se především svým skvělým čichem) a vzácností nejsou ani úlovky úhořů v časných ranních hodinách. Málokdy se vzdaluje od svého úkrytu, kterým bývá koruna padlého stromu, kamenitý zához nebo zbytky zatopené stavby, povětšině se vždy zdržuje tam, kde při zdolávání hrozí zamotání do nějaké překážky a ztráta vytouženého úlovku. Zjara se občas úhoři pohybují i v mělčinách, na přehradách a zatopených pískovnách či lomech se s oblibou vyskytují v blízkosti původního řečiště nebo na zlomu mezi hlubokou a mělčí vodou. Často si najdou úkryt přímo pod podemletým břehem, na kterém jsme se třeba usadili s pruty, úlovku se tak můžeme dočkat doslova "pod nohama". Na stojatých vodách se úhoři s oblibou zahrabávají i do bahna nebo do písku. Pokud objevíme místo, které je pro úhoře nějakým způsobem přitažlivé a zajímavé, dočkáme se tady úlovků i v budoucnu.
Volba nástrah pro lov "hadů"
Na co chytat? Nemusíme vymýšlet žádné komplikované teorie, úhoř je dravec, který nepohrdne prakticky žádnou nástrahou živočišného původu. Zjara bývá vynikající nástrahou rousnice, klidně i opravdu velká, nejlépe namotaná na háček do jakéhosi "uzlu" nebo prošitá pomocí speciální nastražovací jehly po celé dálce. Pokud není úplně čerstvá a už trochu zavání, nebude sice tak dobře držet na háčku, ale pro úhoře bude i taková zamřelá nástraha velmi lákavá, možná dokonce víc než čerstvě vytažená ze země. Se svým citlivým čichem úhoř takovou nástrahu snadno vyhledá a nebude se ostýchat, to platí i o obyčejných kopaných žížalách, použít můžeme i výrazně aromatické hnojáčky, jichž nastražíme na háček hned několik. Ovšem protože jsou poměrně tencí, musíme použít slabší háček, což pro lov úhořů nebývá to pravé. Skvělou nástrahou jsou i mrtvé rybky nebo jejich části, opět nemusejí být úplně čerstvé. Živé rybky nelze s čistým svědomím na úhoře doporučit, protože většinou mají tendenci někam se ukrýt a občas se za nimi do malé škvíry ani úhoř neprotáhne. To samé platí o pijavkách, jinak velmi dobré nástraze na i na parmy a sumce. Pokud je chceme použít, je zapotřebí upravit montáž tak, aby se nástraha nedostala až ke dnu, svým kroucením a svíjením jen provokovala dravce. Protože úhoř je skutečně nelítostný noční lupič, stávají se jeho kořistí i další vodní živočichové, například mlži, korýši, larvy vodního hmyzu, pulci, nepohrdne ani uhynulými a utopenými suchozemskými živočichy. O úhoři se traduje, že v době hojnosti dokáže spolykat tolik potravy, kolik sám váží, to bývá především po bouřkách nebo při záplavách. Potom samozřejmě následuje období několika dnů nebo i týdnů bez zájmu o potravu. Znám i rybáře, kteří cíleně (a opravdu s úspěchem) loví úhoře na "uzrálý" sýr nebo na kousky uzenin, slimáky (!) a krevetky či kousky kalamárů, vyhlášenou nástrahou je i kousek masa z jiného uloveného úhoře.
Raději důkladné náčiní
Protože riskujeme při lovu v blízkosti překážek a vázek zachycení vlasce nebo zamotání ryby do závad, použijeme raději opravdu důkladné náčiní. To znamená poměrně tvrdý prut (nemusí být moc dlouhý, postačí kolem 2,5 až 3 metrů) se silnějším vlascem (0,35 mm, případně bez obav i silnější) a kvalitní obratlík. Úhoře od záběru neodradí návazec ani případný odpor, i čihátko tedy může být těžší, což se nám hodí zejména v silném proudu. Záběr bývá trhavý, ryba nejčastěji hltá nástrahu hned na místě, jakmile by se s ní snažila odplout do úkrytu, je třeba okamžitě zasekávat.
Ashima vlasec Gangster Strong Hnědý 1000 m-Průměr 0,40 mm / Nosnost 11,5 kg
Zcela nový vlasec od Ashimy je skvělý zejména v poměru cena/kvalita! Přírodně hnědá barva je velmi nenápadná a ideální např. na řeky a velké přehrady, či jezera, návin 1000m je vhodný pro všechny…
v Parys.cz
Zdolávání, vylovení a uchování úhoře
Po záseku se do úhoře raději pořádně opřeme, abychom ho "odlepili" ode dna a rychle přitáhli ke břehu, Že se jedná o úhoře poznáme hned, zcela typicky se na udici kroutí a svíjí, potom je čas přitáhnout brzdu a moc se zdoláváním nezdržovat, nechceme-li o rybu přijít. K vylovení se hodí pevný podběrák s malými oky nebo rybu po plochém břehu vytáhneme a uchopíme pomocí rukavice či rukou, kterou jsme si zdrsnili pískem. Pro uchování je vhodný speciální drátěný vezírek nebo nádoba s víkem, jinak se úhoř protáhne skoro všudy a je pryč.
Upozornění: Krev úhoře obsahuje jed, který se nesmí dostat do oděrek nebo poranění na rukou či těle rybáře, na sliznice ani do očí, jinak může způsobit nevolnost, zvracení, průjem či dýchací potíže. Tepelnou úpravou ale tento jed svou účinnost spolehlivě ztrácí, buďte bez obav.
