Kdy a kam se vypravit?

Na některých lokalitách, které bývaly výskytem línů přímo vyhlášené, těchto ryb značně ubylo, pořád se ale najdou místa, kde úlovek lína určitě není ojedinělou raritou. Kde je budeme hledat? Nejjedodušší cesta za líny samozřejmě vede prostřednictvím informací, ale na internetu tipy na zaručená místa nehledejte. Jistě, nabízejí je i privátní revíry, kde jsou líni vysazováni a vcelku úspěšně se zde loví, to ale už pro mě není ta pravá romantika a kouzlo. Když máte štěstí na dobrého kamaráda, který se lovu línů věnuje, jste na tom mnohem lépe, vlastně to je asi ta nejlepší varianta, jakou si můžete přát. A pokud budete pátrat na vlastní pěst, zkuste to především na menších stojatých vodách s bohatým porostem vodních i pobřežních rostlin, nevadí ani nános bahna na dně. Stojaté a pomalu táhnoucí vody línům bezesporu vyhovují nejvíc, proudné úseky nevyhledávají.

Líny najdeme často nedaleko od břehu, pohybujeme se tedy raději opatrně a snažíme se vystříhat dupání nebo jiných rušivých činností, hovor však samozřejmě rybám nevadí. V období, kdy se začíná vzduch (a díky tomu i voda) prohřívat, vyjíždějí ryby někdy i do poměrně mělkých míst, stejně se ale nejraději zdržují u dna. Na přelomu května a června už vyhledávají spíš hlubší místa, nejraději se "zabydlí" tam, kde se hloubka pohybuje přibližně mezi jedním a půl až třemi metry. S oblibou se pohybují v těch nejhustších porostech, mezi stonky leknínů, v zatopeném rákosí a v koberci vodního moru. někdy ryby prozradí drobné bublinky, stoupající ke hladině, to bývá známkou toho, že jsou při chuti a krmí se ze dna.

Úlovku lína se můžeme s vekou pravděpodobností dočkat brzo zrána (především v pokročilé letní době jejich aktivita začíná už se svítáním), přes poledne jsou záběry spíš jen ojedinělé, ale zato navečer je ten nejlepší čas. Nevadí ani horko, za vysokých teplot dokonce mnohdy berou úplně nejlíp, jen chudák rybář na břehu toho mívá dost...

Na ryby s hráběmi

Pokud se na líny vypravujeme vícekrát na stejní místo a v letním období dojde k tomu, že oblíbené loviště zaroste neprůchodnou clonou vodního moru, lakušníku nebo jiných rostlin, můžeme si prostě místo na chytání vytrhat. Druhý den už tu ryby nejspíš najdeme, hlavně pokud před odchodem po vytrhání "zeleniny" místo trochu provnadíme. A ryby se tady budou bez ostychu krmit i po další dny, než zase vodní porost nenabude převahy. Potom jedině celou akci opakovat. Postačí k tomu obyčejné kovové hrábě na delší násadě. Jen ty komentáře známých i neznámých osob, pokud nás při výpravě za líny s tímhle náčiním potkají, ty obvykle vyžadují silné nervy a smysl pro humor.

Dávám přednost plavané

Osobně preferuji pro lov línů plavanou, je to velmi efektivní a napínavý lov. Je třeba použít jemné náčiní, postačí vlasec 0,15 až 0,20 (pokud můžeme očekávat záběr například kapra nebo amura, potom to ovšem stejně nebývá moc platné), malé háčky z tenkého drátu umožní napíchnout i takové nástrahy, jako jsou malé žížalky, larvy chrostíků nebo populární hnojáčci. Nahazovat nepotřebujeme většinou daleko, takže dobře vyvážený spláveček o nosnosti do 2 gramů bohatě postačí, k tomu lehký plavačkový prut (můžeme ho držet v ruce nebo položit do vidliček a udělat si pohodlí), opatřený menším navijákem, zpravidla smekacím. Větší lín se při zdolávání sice statečně brání, ale nepodniká daleké výpady, jen musíme dát pozor, aby se nám někde nezamotal.

Rozhodně však plavaná není jedinou rybolovnou metodou, která umožňuje líny lovit. Klasická položená je vhodná spíš pro úseky s rovným, písčitým dnem bez nánosu bahna, na feeder ale lze snadno lovit i tak, že návazce s nástrahami umístíme do potřebné vzdálenosti nad koncové krmítko a dosáhneme tak toho, že nástraha nezapadne do bahna. Další variantou je použití nástrah, které jsou nepatrně lehčí než voda a tak je udržíme i nad zabahněným dnem.

Krmení? Určitě ano, ale s rozmyslem

Krmit můžeme hned po příchodu k vodě, postačí trocha rozmačkané kukuřice s měkkým pečivem, nasekanými červy nebo žížalami a hrstkou hlíny. Lze použít i aromatické přísady, které se běžně používají pro lov kaprovitých ryb, ale efekt zpravidla není příliš výraznější, než u běžného krmení. Krmná směs by vždy měla obsahovat i to, na co budeme následně chytat, ryby si drobné částečky vyhledají. Lín se vyznačuje přímo fantastickým čichem, který mu zčásti nahrazuje i ne tak kvalitní zrak. Při odchodu neházejme zbylé krmení a zbytky nástrah do vody ani v případě, že se na toto místo chceme zítra vrátit, prokrmíme i při odchodu raději jen pomálu.

Nepřeberné množství použitelných nástrah

Lín je kaprovitá ryba, která nepohrdne ani rostlinnou, ani živočišnou nástrahou. Jsou ale dny, kdy prostě líni berou jen určitý typ nástrahy a jiné zcela ignorují. Když to nejde a o přítomnosti línů na lovném místě víme, zkoušejme nástrahy obměňovat. Takže i k vodě bychom měli vzít s sebou raději bohatější "arzenál", abychom mohli rybkám nabídnout to, co jim zrovna bude vyhovovat. Vynikající jsou pořádně "voňaví" hnojáčci, ale žádoucí jsou pro líny i všechny další druhy žížal. Velkou rousnici je ovšem někdy lépe přepůlit, lín má přece jen malou tlamku, dobře fungují i bílí červi, larvy hmyzu a nepříliš snadno nastražovatelné (ale zato téměř "nezničitelné") pijavky. Kulička z měkkého těsta je také spolehlivá, v nouzi i užmoulaná z rohlíkové nebo chlebové střídky.

TIP na konec:

Na lodyhách leknínů, stulíků a rdesna najdeme mnohdy přichycené drobné "šnečky", ti jsou pro líny prostě neodolatelní, věřte tomu! Lepší nástrahu na líny jsem nikdy neměl, nejsou ale vždy snadno k dosažení...