Lov cejnů
Cejn velký je poměrně hodně rozšířená ryba především v klidných, pomalu táhnoucích řekách a často se s ním setkáme i ve stojatých vodách. Díky plochému tělu, hustě pokrytému ochrannou vrstvou slizu, se snadno pohybuje i mezi rákosím a dalšími vodními rostlinami, bere od jarního oteplení velmi dobře až do podzimu a výjimkou nejsou ani úlovky cejnů v zimních měsících, kdy jiné kaprovité ryby nebývají příliš aktivní. Má typický tvar těla a vysunovatelný rypec, jehož pomocí sbírá potravu u dna, což se projevuje i na osobitých záběrech. Ovšem ty největší cejny ve velikosti pořádné lopaty, které můžeme koncem jara sledovat při výtěru už přes léto a na podzim není zase tak snadné najít a ulovit, v průměru se velikost běžně lovených ryb pohybuje nejčastěji mezi 25 až 35 centimetry a hmotnost nepřesahuje běžně 0,6 kg. Přitom se cejn velký může dožít až 30 let a za pěkný úlovek jsou považovány ryby ve velikosti 40 - 60 cm, občas se ale uloví i značně větší.
Není to vždy cejn velký
Spousta rybářů má cejnům za zlé. že se snadno kříží s ploticí, perlínem i s cejnkem malým a tyto rybky už potom nedorůstají vytoužených rozměrů. Navíc má maso s velkým počtem jemných svalových kůstek a spíš v horší kvalitě. Ovšem pokud si chceme pěkně zachytat a najdeme místo s výskytem cejnů, kteří jsou zrovna při chuti, můžeme si lov opravdu užít. Navíc s trochou trpělivosti si lze z větších cejnů připravit velmi dobré pečenáče, rybí karbanátky nebo je vyudit, případně jen obalit v hladné mouce a pak už jen spokojeně chroupat. Určitě je škoda hodit ryby kachnám, jak to občas rybáři praktikují, cejn přece nemůže za to, že nemá stanovenou nejmenší míru ani za to, s kým se jeho rodiče "zapomněli".
Kde budeme cejny hledat?
Pro cejny je ideální stojatá nebo jen mírně táhnoucí voda s měkkým nánosem na dně, kde nacházejí dostatek potravy. V mládí se živí planktonem, později dávají přednost bentosu (drobným organismům na dně). V jejich potravě najdeme drobné korýše, červy, lovit můžeme ale s úspěchem i na těsto, kukuřici, malé boilies, lisovaný rohlík, bramborové kuličky, burizony nebo hnojáčky, bílé červy, patentky, dešťovky či kousky rousnic, cejni prostě opravdu nejsou vybíraví. Pokud je naučíme krmením vyhledávat potravu na jednom místě, budou tam pohotově připraveni a často zaberou dříve, než stačíme nahodit druhý prut. Nadměrně přemnožení malí cejni nebo kříženci jsou občas proklínáni pravověrnými kapraři, protože najdou během chvilky každou myslitelnou nástrahu a lov samotných kaprů tak mohou značně komplikovat neustálým popotahováním za nástrahy.
Cejn má zcela osobitý záběr
Jen málokdy nás cejn překvapí bleskovým sebráním nástrahy a rychlou jízdou. Ať už chytáme na položenou, na plavanou nebo na stále populárnější feeder, záběr se prakticky vždy projeví nejprve opatrným poťukáváním a většinou také povolením návazce. Ryba se totiž při záběru jakoby "staví na hlavu", aby dosáhla na lákavé sousto, po jeho uchopení se srovná do původní polohy a vlastně tak montáž nadlehčí. Nejvíce to je patrné při lovu na plavanou, kdy nastražujeme kousek červa nebo těsto tak, aby bylo těsně nade dnem nebo na dně přímo leželo. Volně ve sloupci totiž cejni potravu nevyhledávají a záběru bychom se tak dočkali jen opravdu zřídka. Také při lovu na feeder dojde většinou k mírnému uvolnění nebo jen k nepatrnému popotažení. Výborným pomocníkem je feederový terč, umožňující rozeznat i nejnepatrnější záběry. Pro lov na bič se používají i speciální závěsné signalizátory, které reagují na povolení i zatažení. Při všech rybolovných metodách na cejny sáhněme po jemných vlascích a tenkých háčcích, ideální jsou takzvané, "krystalky". Cejn není žádný velký bojovník, poradíme si s ním i na jemném náčiní. Většího cejna vylovíme raději pomocí podběráku, ačkoli ten potom budeme muset důkladně vymáchat a vyprat od cejního slizu. Ovšem používané jemné náčiní a drobné háčky spolu s měkkým rypcem ryby jiný způsob vylovení pořádného cejna prakticky neumožňují.
Poslouží i jako nástražní rybka
Cejni najdou (především v menších velikostech) využití i jako nástražní rybky. Hodí se zejména pro lov sumců a větších štik, z menších ryb můžeme vyříznout cáry a filety na candáty, mníky i úhoře. Ovšem při lovu na živou rybku cejni nevydrží příliš dlouho aktivní, jakmile jen tak splihle stojí pod splávkem, výrazně ztrácejí na účinnosti. Cejny lze poměrně dobře uchovávat živé v řízkovnici nebo v haltýři, v teplém počasí je umístíme do blízkosti přítoku nebo jim do řízkovnice přihodíme občas pár kostek ledu.
Kde je jeden, tam budou i další
Při lovu cejnů je těžké nějakým způsobem selektovat velké od malých. Bývají v hejnu většinou pohromadě a zdržují se na stejných místech. Nabízet větší nástrahu se nejeví jako vhodný postup, protože cejn bere nástrahu jen do určité velikosti a větší sousta prstě buď "oždibuje" nebo ignoruje. Takže pokud na místě berou menší kousky, vydržme a dočkáme se i občasného záběru těch větších, pokud se na revíru vyskytují. Pokud někde jsou jen "skaláci" a kříženci, máme tak trochu smůlu. Pro krmení postačí jednoduchá směs ze strouhanky, hlíny a partiklu, do které můžeme přimíchat nasekané červy nebo trochu konopného semínka. Stačí krmit malým množstvím a průběžně lovné místo prohazovat, hejno cejnů tak zůstane na místě a bude se krmit.
Dělená zátěž je citlivější
Při lovu na plavanou je vždy vhodné použít "dělenou zátěž", kdy na jemný návazec k dokonalému vyvážení splávku použijeme větší množství bročků, tímž dosáhneme maximální citlivosti pro rozeznávání záběrů. První bročky umístíme jen několik centimetrů od háčku a dokážeme tak snadno zaregistrovat každý dotyk. Splávky na cejny bývají opatřené dlouhou anténkou s nápadně zbarvenou kuličkou, jemné zachvění a následné položení splávku na hladinu značí téměř se stoprocentní jistotou právě záběr cejna.
Bič bez navijáku umožní soustředit se na lov
Pří chytání cejnů s lehkým splávkem v pomalém proudu můžeme použít i dlouhé, citlivé biče bez navijáku, u nichž citlivá, jemná špička umožňuje lov na ty nejjemnější vlasce a dává tak chytání příchuť adrenalinového sportu. On pořádný cejn umí přece jen docela dobře "zatahat" při zdolávání a pokud se náhodou splete nějaký ten kapr, bývá o zábavu postaráno. Ale ani s bičem bez navijáku nejsme bez šance, při větší délce nám takový prut umožní využít pružnosti prutu po celé délce a s trochou trpělivosti, zkušenostmi a nepostradatelnou dávkou štěstí rybu určitě zvládneme.
