To je další věc. Na ryby jezdím už jen autem. Dřív jsem jezdil i na kole. Teď už bych všechny ty věci na kole neuvezl. To mě přimělo k zamyšlení. Potřebuji při lovu opravdu všechno, co s sebou k vodě vozím? Nevystačil bych si třeba jen s polovinou věcí?

Proč s sebou tahám k vodě tolik věcí

V první řadě jde o pohodlí. Velké pohodlné křeslo je u vody fajn, zvláště když chytáte delší dobu. Deštník proti slunci a dešti taky není k zahození. Přidejme dostatek oblečení na různé varianty počasí. Nebudu u vody o hladu a žízni, takže pořádná svačina je základ. Není nad to si to u vody pořádně užít.

Další věc, díky které hodně nabobtná množství věcí ve výbavě, je krmení a nástrahy. Chci mít různé varianty nástrah, abych se při lovu trefil rybám do chuti. Krmení mám spíš větší množství pro případ, že by ryby byly hodně aktivní.

To stejné platí u krmítek, montáží a další bižuterie. V rybářském boxu mám připravené montáže pro různé situace. A co se týká velké výbavy, základem jsou dva pruty a často mám s sebou ještě třetí prut s navijákem jako rezervní. Prostě jsem rád připravený na každou situaci.

Nešlo by to jednodušeji?

Nemyslím si, že popsaný styl rybaření je špatný. Kromě toho, že to musíte všechno odtahat na místo lovu, to nemá chybu. Přesto mě občas láká vyrazit k vodě jen tak "nalehko". K tomu, abych si dobře zachytal, mi stačí jeden prut se splávkem nebo krmítkem a pár věcí do batohu.

Někdy se tomuto způsobu říká šoulačka. Je to aktivní způsob rybolovu, kdy se často přesunujete a snažíte se najít ryby a ulovit je. Abyste se mohli snadno přesouvat z místa na místo, musíte jít nalehko. Já tento styl lovu sám pro sebe označuju jako rybářský minimalismus.

“Minimalismus chápu jako omezení nepotřebného a co největší zjednodušení, které pro danou situaci dává smysl.”

Je to taky tak trochu "návrat ke kořenům". Vzpomínám si, jak jsem jako malý chodil chytat na potok. Měl jsem sebou jen lískový prut a žížaly. To je samozřejmě extrém. Ale při šoulačce toho zase o tolik víc nepotřebujete.

“Za vrchol rybářského minimalismu považuju svoje rybaření na potoce. Stačil mi lískový prut, kus vlasce s háčkem a krabička žížal.”

Když jdu k vodě nalehko

Základem je, aby se mi při těchto vycházkách vlezlo všechno do batohu. V ruce mám prut a na zádech lehký batoh s tím nejnutnějším. Je samozřejmě potřeba mít u sebe všechno z povinné rybářské výbavy jako je metr, peán, sak na ryby. Dále mám s sebou malý skládací podběrák, pár náhradních háčků, krmítek nebo splávků a další drobnou bižuterii.

Dopředu si určím, jak a na co budu chytat. Beru si vždycky jen 2 varianty nástrah a trochu krmení. Většinou při tomto způsobu rybaření používám některou z mých osvědčených nástrah: kukuřice, rohlík, žížaly nebo červi.

Montáže? Co nejjednodušší

Pokud chytám na feeder, používám klasickou průběžnou montáž. Při lovu se splávkem volím také co nejjednodušší sestavu. Menší splávek, pár broků a návazec s háčkem naprosto vyhovuje. Chytám takto jen na pár hodin a nechci vymýšlet s montážemi žádně složitosti. Používám to, co je vyzkoušené a maximum úsilí věnuji aktivnímu vyhledávání ryb.

Závěr

Většinu času u vody trávím s plnou rybářskou výbavou. Chodím jen na jednodenní vycházky a nejčastěji chytám na feeder. Stejně mám co dělat, abych všechnu výbavu najednou pobral. Kapraři, kteří tráví u vody více dní v kuse, mají ještě výrazně více výbavy. K dopravě všech věcí na místo lovu už většinou používají různé rybářské vozíky.

Myslím si, že je dobré být u vody připravený na různé situace u vody. Zvláště když jedeme rybařit na delší dobu. Občas je pro mě ale velice osvěžující, nechat většinu výbavy doma a vyrazit k vodě jen tak nalehko. Jak to máte vy?