Všeobecně pár informací o jezech

Jak vypadá jez, to si uečitě vybaví každý. Ovšem druhá věc je, že jezů existuje velké množství a typy i provedení jsou různé. Jez může být z přírodního materiálu nebo z betonových bloků, občas se setkáme i s přírodními jezy a jízky, které vznikly díky skalnatému podloží, na menších tocích dokonce občas budují jezy a další vodní díla stále rozšířenější bobři. Ty jezy, které byly vytvořeny lidskou rukou, plnily vždy nějaký účel, nebyly rozhodně budovány náhodně a bez určitého záměru. Nejčastěji se jednalo o nadržení vody vzedmutím kvůli dostatečnému průtoku v umělém vedlejším rameni, kterým byl například náhon pro mlýn nebo katr (vodní pilu), případně k lepší splavnosti (na velkých řekách v kombinaci se zdymadly). V současnosti jezy přibývají nebo se obnovují i kvůli provozu MVE (malých vodních elektráren), které především na menších tocích potom bývyjí často pro rybáře i důvodem k zlosti a zoufalství, protože když se začne necitlivě manipulovat s průtokem, doplatí na to kromě jiného i ryby. Ale v našem povídání bych se chtěl věnovat běžným jezům a jízkům, pod kterými se ryby s oblibou zdržují a rybáři tudíž tato místa se stejnou oblibou navštěvují.

Může se lovit z jezu a jeho součástí?

Hodně záleží na provedení jezu a na tom, k jakému účelu slouží. Pokud si nejsme jistí, určitě se vyplatí na neznámém revíru prostudovat nejen Soupis revírů, ale také doplňky k tomuto soupisu (BPVRP), které často specifikují možnosti chytání právě v blízkosti jezu. Argumenty typu: "ale vždyť tam není žádná cedule" by nám nakonec totiž moc platné nebyly. Na některé jezy je zakázán vstup z bezpečnostních nebo provozních důvodů, někdy nelze lovit ani z bočních zdí a pokud je součástí jezu například rybí přechod, bývá určitá část jezu i řeky opět pro rybáře zakázaná.

Ale i když není vstup na jez a do jeho bezprostřední blízkosti nijak omezen, buďme opatrní a ohleduplní. Některé jezy jsou opatřeny propustí, kudy v sezóně proplouvají vodáci na lodích a dalších plavidlech, mohli bychom jim nevhodným přístupem způsobit problémy a zrovna tak by se do potíží mohl dostat i neopatrný rybář, kdyby za každou cenu stál tak, že by vodákům bránil v průjezdu. A co se týče chození po jezu - ono to hezky vypadá, pokud je část hrany jezu suchá, občas ji i rekreanti využívají k opalování, ale jinak je i pouhý několikacentimetrový průtok na hraně jezu pro postávání a popocházení dost nebezpečný. Při rybaření se přece jen někdy víc soustředíme na chytání než na to, kam jdeme a šlapeme, stačí chybný krůček a v lepším případě se vykoupeme, v horším může dojít ke zlomení nebo ztrátě prutu, případně i ke zranění nebo...no, raději nedomýšlet, nechci vás přece strašit. Opravdu neberte na lehkou váhu to, že na hraně jezu rostou řasy, které mohou být velmi kluzké a navíc některé jezy už ani moc nedrží pohromadě... Raději tedy chytejme ze břehu nebo zabroděni pod jezem. Při pohybu po tělese jezu navíc ryby často plašíme pohybem a že je silueta rybáře na jezu hodně nápadná, o tom nemůže pochybovat nikdo.

Vhodné nástrahy a technika lovu

Díky tomu, že pod jezy bývá velmi pestré druhové zastoupení, můžeme vyzkoušet prakticky všechny nástrahy na plavanou, které nás napadnou a nezakazuje je Rybářský řád. Pokud se zaměříme na lov bílé ryby, vystačíme s delším teleskopickým prutem, lehoučkým (dobře vyvářeným) splávkem a menšími háčky, na které napíchneme hnojáčky, kopané žížaly, bílé červy, larvy chrostíků (vytažené ze schránek), drobné brouky nebo kuličku těsta, případně kostičku sýra. To všechno jsou nástrahy, které mohou ryby zlákat a přinést nám vytoužený záběr. Délku prutu volíme podle charakteru toku a podle toho, jak daleko chceme nahazovat. V klidnějších vracácích můžeme splávek snadno sledovat a použijeme tedy co nejmenší, nenápadný, takový, který jen tak unese nástrahu a pár bročků na dovážení. Pokud nahazujeme dál nebo vedeme splávek ve zpěněné vodě, použijeme splávek o něco větší, nejlépe s nápadnou anténkou, opatřenou navíc fluorescenčně zbarvenou kuličkou pro lepší viditelnost.

Zacílíme-li svoji pozornost na větší ryby, tedy na tlouště, parmy, cejny a kapry, potom lovíme v klidnější vodě a s nastavenou větší hloubkou, tyto ryby se drží spíš v poklidné vodě a v dolní části vodního sloupce.

Že k plavané patří i krmení, to snad ani není třeba připomínat. Pod jezem musíme myslet na to, kam bude proud krmnou směs unášet a podle toho krmení umístíme. Krmíme raději v menších dávkách a častěji, v hlavním proudu efektivita krmení nebývá velká, ale zato ve vracející se vodě se krmení dlouho udrží a stále má pro ryby přitažlivost. Při vyvažování sestavy mysleme na to, že čím blíž je koncový brok zátěže u háčku, tím snadněji rozeznáme i jemné záběry, ovšem určitou vzdálenost musíme zachovat, jinak by i drobné bročky mohly působit rušivě.

Nástrahu i splávek můžeme nechat klidně a nerušeně proplouvat místy, kde tušíme přítomnost ryb, v proudnější vodě ale není na škodu s ní trochu pracovat. To znamená podle potřeby splávek nadržovat, popouštět a vést tak, aby se nástraha co nejdéle udržela v dosahu ryb.

Chytání na "trávu"

Jednu z nejúčinnějších nástrah pro chytání pod jezem jsem záměrně zatím neuvedl - chtěl bych jí totiž věnovat trochu více pozornosti. Jsou to vodní řasy, rybáři občas nazývané prostě "vodní tráva" nebo "bahýnko". Tyto řasy najdeme na tělese jezu i na kamenech v podjezí, většinou se zde vyskytuje hned několik různých druhů. Některé mají jemnou, mechovitou strukturu a můžeme je snadno napíchnout jako lákavý zelený "bochánek", drží ale dobře jen v poklidné vodě. Velmi dobře se osvědčují vláknité řasy, které jsou pevné a pokud je k háčku přichytíme kouskem nitě, vydrží velmi dlouho. Vodní mor s lístky nepatří mezi řasy a ani se mi nikdy moc neosvědčil, ale jeden z mých kamarádů právě na tuhle rostlinu loví úspěšně amury. Řasy můžeme krátkodobě uchovat ve sklenici s vodou, ale do druhého dne už zpravidla nevydrží, naštěstí není problém si z jezu seškrábnout čerstvé. Výskyt řas začíná už brzo zjara a do podzimu o ně nebývá na jezech nouze, je to tedy levná, snadno dostupná a velmi dobrá nástraha. Moc rády je konzumují podoustve, ostroretky, plotice, perlíni, tloušti, proudníci, jeseni, cejni a cejnci, líni a amuři, často se nechá zlákat i pěkný kapřík.

Broďáky, tenisky nebo naboso?

Pokud chytáme pod jezem a brodíme, zjara a za podzimního ochlazení určitě oceníme neoprenové broďáky, v létě můžeme chytat v prodyšných goretexových brodicích kalhotách nebo jen tak, po klukovsku, zabrodit v teniskách nebo starých botaskách. Ale pozor na to, jaký je charakter dna! Někde se vyskytují velké kameny s ostrými hranami, mezi které snadno noha zajede, ale jde pak špatně ven. Pak mnohdy nezbude, než tenisku obětovat. A brodění naboso? Moc bych ho nedoporučoval, člověk přece jen neví, na co šlápne. Chceme-li brodit hodně hluboko (nebo se třeba dostat přes hloubku na ostrůvek nebo mělčinu), skvělým pomocníkem je brodicí hůl - rozhodně to není pomůcka jen pro starší a méně pohyblivé rybáře. Občas tahle "třetí noha" člověku moc pomůže v případě nestabilního dna a klouzavých kamenů.

Kde pod jezem stávají ryby?

Různé druhy ryb vyhledávají pod jezy odlišná stanoviště, stejně jako tomu je na tekoucích i stojatých revírech. Chceme-li je tedy cíleně vyhledávat, je třeba tato místa umět rozlišit a nástrahy nabízet tak, aby se dostaly do jejich dosahu. V silnějších proudech se u dna drží především parmy a ostroretky, často pod jezy najdeme i pstruhy, mnohdy hodně hluboko v mimopstruhovém pásmu. V proudu pod vývařištěm nacházejí své loviště i boleni, ty ale na plavanou ulovíme spíš jen zjara (kdy mají intenzívní zájem o jakoukoli potravu, jsou ale hájeni!) a později se na ně zaměřujeme hlavně s vláčecím a muškařským vybavením. Hned vedle vývařiště se drží také tloušti, kteří ale většinou nemají stálé místo a všetečně projíždějí celý prostor pod jezem. Klidnější vracáky jsou oblíbeným stanovištěm cejnů, plotic a okounů, za teplých letních dnů se do okysličené vody pod jezem stahují i kapři a právě tady si mnohdy zachytáme lépe, než v poklidném nadjezí. Tam, kde hlubší voda přechází do mělčiny, se drží drobnější kaprovité ryby, ať už jsou to perlíni, karasi nebo oukleje. Kde se pod jezem nachází táhlý proudný úsek, rozhodně se vyplatí také ho pečlivě prochytat, ne vždy se ryby zdržují těsně v podjezí. Chytání pod jezem se splávkem má rozhodně svoje kouzlo a když dobře poznáme charakter dna i proudění pod jezem, máme k úspěchu hned zase o krůček blíž.