Počasí a aktivita ryb
Vliv počasí na potravní i všeobecnou aktivitu ryb je nesporný, ovšem nelze celou věc zjednodušit a přinést jakýkoli zcela spolehlivý, zaručený návod. Respektive lze, můžete si třeba koupit "stoprocentně přesné" kalendáře s grafy a odborně se tvářícími rozbory, jsou to ale vyhozené peníze a občas zbytečně pokažená nálada. Kdyby to totiž bylo tak jednoduché, všichni by vyráželi k vodě "na jistotu", nikdo by nestrávil u vody celé hodiny bez záběru a naše toky i přehrady by už asi v důsledku toho byly nejspíš dávno bez ryb. Ovšem naštěstí je všechno jinak, mnohé vlivy (roční období, fáze Měsíce, tlak vzduchu, teplota vody, směr a síla větru nebo intenzita slunečního svitu) mají na aktivitu ryb sice velký vliv, ale jejich společné působení (spolu s mnoha dalšími, sice ne tak nápadnými, ale stejně významnými faktory) dohromady teprve ovlivňuje apetit i tak dost nevyzpytatelných ryb.
Každý rybí druh má trochu jiné nároky
Je to vcelku snadno pochopitelné, vždyť ryby nemají shodné složení potravy a proto i období jejich potravní aktivity se nemusí shodovat. Někdy je však zase provázána navzájem - jako příklad poslouží zvýšený zájem o potravu u sumců v době, kdy probíhá u břehů výtěr cejnů, tvořících významnou složku jejich kořisti. Ale to bychom odbočili od tématu, kterým je počasí. Pokud se některé ryby v období líhnutí hmyzu orientují právě na tuto potravu, jsou pro jejich lov nejvhodnější teplé, dusné jarní a letní dny, kdy nad hladinou, na ní i pod ní dochází k líhnutí, páření a úhynu hmyzu ve zvýšeném množství. Sem lze zařadit pstruhy, tlouště i drobnější bílé ryby. Rybí druhy, které vyhledávají potravu ve vodním sloupci a u dna se často řídí tím, kam je potrava přirozeně unášena, směr větru tedy není až tak rozhodující, ale měli bychom ryby "při chuti" vyhledávat především tam, kam je větrem unášena potrava, chce to prostě dívat se, přemýšlet a zkoušet. Teplota vody má také na aktivitu ryb rozhodně velký vliv, v zimě některé druhy ryb příjem potravy téměř zastavují a začínají být aktivní až při vyšší teplotě. Ovšem na druhou stranu extrémně vysoké letní teploty přinášejí s sebou nižší obsah kyslíku a tak se většího zájmu ryb o naši nástrahu dočkáme v průběhu dne především v podjezí a proudných úsecích, jinak okysličení a s ním i zvýšený zájem ryb přichází spíš až s večerním ochlazením nebo při silnějším větru, který jinak při rybaření nebývá zrovna příjemný. Pro okysličení je příznivý i déšť, ačkoli rybaření v dlouhotrvajícím dešti určitě není nic, oč bychom stáli.
Nachlup stejné počasí a úplně jiné výsledky
Mnohokrát jdeme po úspěšném dni k vodě hned ten následující den znovu se sebejistým očekáváním, že se vše bude opakovat, ale nakonec to skončí zklamáním. Zřejmě došlo k nějaké změně,kterou jsme nedokázali na rozdíl od ryb zaregistrovat, i v tom je napínavost a kouzlo rybařiny. Stoupající a rychle se kalící voda bývá příznivým znamením pro lov kaprovitých ryb a úhořů, naopak pro muškaře nebo milovníky přívlače znamená takový stav spíš smutnou zprávu a dočasnou pauzu. Ale můžeme se věnovat jiné rybolovné technice, když nejdou pstruzi a lipani, proč nevyrazit třeba na parmy?
Naopak období s déle trvajícím stabilním počasím přinášejí většinou pro rybaření dobré podmínky, především pokud se budeme svému koníčku věnovat v letním období zrána a navečer, podzim s ustáleným počasím přeje zejména lovu dravců, kteří s klesající teplotou začínají projevovat zvýšený zájem o potravu.
Výrazné změny počasí
Pokud dochází k opravdu rapidním změnám počasí, je to pravidelně provázeno i velkými výkyvy atmosférického tlaku, na což ryby určitě reagují. V takovém případě může dojít k úplnému zastavení příjmu potravy, lze ale zažít i krátkodobé období potravní aktivity v takové míře, že na to budeme vzpomínat ještě dlouhá léta.
Prokletí východního větru
Mírný vítr je pro rybaření příznivý, napomáhá okysličování povrchové vrstvy a navíc díky zvlněné hladině nás ryby na břehu tak snadno nezaregistrují. Severák sice dokáže být (především na podzim a s nastupujícím zimním obdobím) docela nepříjemný a ostrý, rybolov ale neznemožňuje, pokud se nejedná o ostré, nárazové poryvy. Ovšem osobně (a v souladu s tím to názorem se vyjadřuje i mnoho mých kamarádů) mám nejhorší zkušenosti s vytrvalým východním větrem, netuším sice proč, ale ať už se jedná o jakoukoli rybolovnou metodu, jakmile fouká z východu, nebývá to s úlovkem ani s případnými záběry nijak slavné.
Nízká, poměrně kompaktní oblačnost je určitě lepší než obloha bez jediného mráčku, často bývá naopak předzvěstí mírné změny počasí, která ryby často probere z poklidu a dočasně je uvede do stavu zvýšeného zájmu o potravu. V létě se občas přiženou z ničeho nic krátkodobé bouřky, při nichž dojde k rychlému poklesu tlaku a následně k jeho ustálení. To je čas aktivity úhořů, sumců i kaprů, netrvá sice většinou dlouho, ale může opravdu stát za to!
Kdy je dobré být u vody
● Velmi dobré podmínky jsou za ustáleného nebo pomalu stoupajícího tlaku
● Při nekolísající a nijak mimořádně nízké ani zvýšené hladině vody
● Při dostatečně teplém, stálém počasí
● Za mírného západního nebo jihozápadního větru
● Pokud se objeví vysoká kupovitá oblačnost, v letním období i po bouřce, pokud nedošlo k výraznějšímu ochlazení
Trochu optimismu na závěr:
Ryby naštěstí nesledují rybářská moudra a rady, takže často berou zcela nelogicky právě v obdobích, kdy by brát podle všech (samozvaným pánem tvorstva stanovených a považovaných za jednoznačně platné) zásad a pravidel vůbec brát neměly a naopak si zhusta dovolí stávkovat v období, které by pro ně mělo být časem hodokvasu a zběsilé sháňky za potravou. Takže nevěšte hlavu, když máte zrovna volno, chcete vyrazit na ryby a počasí je jiné, než slibovala předpověď a už vůbec ne takové, jaké se pro úspěšný rybářský den doporučuje. Nic neplatí na sto procent, musíte tomu věřit a úspěch se dostaví... a pokud ne, tak v ten den zrovna ryby "hrály podle pravidel", nandáte jim to příště!
