Poprvé do Norska - "Když berou" (11/13)

Ráno jako každé jiné, ale sluneční paprsky nás popoháněly k rychlému přesunu na loď. Běžné úkony prováděné již se secvičenou harmonií, snídaně, chystání svačiny, doplnění nástrah atd.

Tentokráte nám po probuzení netrvalo snad ani hodinu, nežli jsme se chopili vláčáků a s novou vervou jsme zkoušeli rybářské štěstí. Teplota se dostala skoro k deseti stupňům a bylo prostě nádherně. Sotva jsme odrazili od mola, hned měl Dan první kontakt s malou treskou. Prostě jeden z těch ideálních dnů. S lodí jsme se přesunuli k zátoce, kde se v neobvyklém množství slétali rackové, a důvod byl jasný. Zátoka byla plná ryb, a tak s vláčákem v ruce jsme mlčky, a každý po svém užívali toho příjemného stavu, kdy co druhý či třetí nához znamenal kontakt s rybou. Osobně jsem zvolil vláčecí pilkříky od Fladenu, které se opravdu osvědčily, a to tak neomylně, že i oba kolegové si po nějakém čase dali říct, a rovněž na ně zkoušeli své štěstí. Zvláštní bylo, že se nedala stanovit jediná účinná barva, ale tu chvilku tresky reagovaly na modrobílého, a další hodinu zas na zelenobílého pilkříka. Tyto pilkříky jsem zakoupil coby paket čtyřech kusů po sto českých korunách u nejmenovaného internetového prodejce. Těchto sad jsem samozřejmě za tu cenu nakoupil celkem deset, a rozhodně se investice vyplatila. Nejvíce záběrů přicházelo při propadu, kdy se odvíjející pletenka zastavila a stačilo sestavu deponovat, a treska se sama přisekla. Stejně úspěšné byly tyto nástrahy i při lovu polaků, kdy stačilo pilkřík dozdobit ocáskem z twistera, a to nejlépe v oranžové či jinak křiklavé barvě. Dan pro změnu zase velice úspěšně chytal na desetigramové jigové hlavičky oblečené do kopyt velikost dva až dva a půl palce. Tedy nástrahy, kterých jsem doma nechal dva kufry, neb do Norska přeci nepovezu jemnou vláčku, a nástrahy dobré tak na okouny. Těch pár malých nástrah přeci jen každý našel, ale všichni jsme se shodli na tom, že mít zde jemnou vláčku, úspěch by byl jistě ještě větší. Tresky reagovaly na čím dál menší nástrahy a museli jsme vymýšlet stále šílenější a nesmyslnější kombinace nástrah a barevných kontrastů.

Při jednom přeplutí zátoky nás vítr zavál skoro ke břehu, kde Peťa zřel krásný úkaz, při kterém na zdolávanou šedesátku tresku zaútočila odhadem skoro metrová. Tento atak provedla asi třikrát, ale díky čisté vodě to měl Peťa jak v akvariu. Po tomto zážitku, přestal v podstatě chytat, a prožité okamžiky srovnával v hlavě za pomoci nutně vychutnávané nikotinové tyče. 

Jelikož naše úspěšné lovy vysondovali i sousedé z lokality, nechtěli jsme se v nijak velkém zálivu přehazovat, a raději jsme vyjeli z Karihavetu, a dumali kam se pojedeme mrknout dál. Navrhnul jsem přeplout celý Bergsoyfjord a mrknout se k lokalitě Kvalvag k majáku. Na tuto lokalitu jsem dostal echo od zkušených rybářů z Dobříše, kteří dnes již jezdí výhradně na sever Norska, a loví olbří rybí potvory. Leč také začínali, a právě zde v těchto končinách středního Norska. Bohužel, žádná z jejich rad se nesetkala s úspěchem. Pravděpodobně proto, že umíme …, to co umíme, a halvně asi proto, že jsme zde byli skutečně zbytečně brzo. Stejně tak i několik marných hodin okolo majáku nepřineslo jediný kontakt s rybou, a tak jsem vyslechl od kamarádů, co jsem si zasloužil, a odměnou mi bylo alespoň pár hezkých fotek. Pokračovali jsme tedy dále a to směrem k pontonovému mostu. Chvilku jsme zde zkoušeli štěstí, ale záběry přicházeli jen od malých kelírků. Tedy jsme zanechali trápení onoho potěru, a pokračovali dále za pontonový most směrem za domek Skjevlingsnes. Myslím, že ani zde by nebylo špatné trávit dovolenou s ohledem na optimální umístění kousek od pontonového mostu, a v podstatě na křižovatce fjordů. Za tímto domkem je zátoka s ostrůvky, která je na mapě označená jako kotviště. Okolí těchto ostrůvků nás ovšem potěšilo přítomností polaků. Osobně jsem měl opět problém s jemným braním, a nebyl jsem sto rybu zaseknout. Echolot ukazoval rybu za rybou, a adrenalin nám pulzoval až v krčních tepnách. Zkoušel jsem osvědčené pilkříky, kopýtka od relaxu, různé twistery, ale úspěšný byl v podstatě jen Dan na svoje úchylné smáčky, dlouhé třicet centimetrů. V nervozitě a napětí jsem už vůbec nebyl schopen nástrahu polakům podat, a vydržet ono typické svezení s nástrahou.

Každopádně i tak jsem měl radost z Danových úspěchů, ale popravdě kecám, ale aspoň jsem se tak tvářil. Samozřejmě jsme tedy s Peťou navrhli další přesun, což se logicky Danovi nechtělo. Taky by se mi nechtělo, kdyby mi to bývalo bylo také tak pěkně šlo… Nu což, v hlasovací převaze jsme Dana přesvědčili, ale spíše to bylo tím, že stálým proplouváním sem a tam jsme rybu rozplašili a již to tak nebralo. Nasměrovali jsme se na mělčiny směr tyče u ostrůvku Aspholmen. Zde display na echolotu v podstatě zčernal pod masou ryb, která byla pod lodí.

Po několika náhozech nám bylo jasné, že se jedná zejména o ohromné hejno kelírků, ale opět dostatečně informováni od dobříšských profíků, jsem věděli, že v okolí takového hejna je dobré zkoušet větší nástrahy, a vyprovokovat větší tresky k záběru. Prohodit ono hejno, či vůbec selektovat všudypřítomné malé tresky tmavé, bylo velmi obtížné, neb útočily i na nástrahy skoro stejně velké jako byly ony samy. Drift nás pěkně přesouval z několika metrové hloubky postupně až na třicet metrů, kde se na echu sem a tam objevila jen větší ryba a to bylo asi to správné místo pod oním hejnem. Dan opět zabodoval pěknou skoro osmdesátkou obecnou, a Peťa rovněž chytil podobně velkou tresku. Peťa ovšem přitvrdil, a zvolil rovnou pilkrovací prut, a nastražil pětisetgramového pilkra, a byl úspěšný. Já nejdříve zvolil těžší vláčák, a několik menších obecňaček jsem ukecal na šedesátigramovou hlavu s černým twisterem obří velikosti, ale pak jsem se nechal inspirovat Peťou, a rovněž jsem sáhl po pilkráku, a nastražil pětisetgramový megajig od Balzera v oranžovožlutém provedení s navlečeným riperem dlouhým dvacetdva centimetrů.

Okuma Prut G Force Spin 3 m 40-80 g + Naviják + Vlasec

Akční přívlačový set, který je za mimořádně příznivou cenu. Set obsahuje přívlačový prut Okuma G Force spin, naviják Okuma FINA PRO XP a vlasec Okuma Top Sinking.

Na první spuštění jsem měl okamžitý záběr, ale pěkná ryba spadla. Samozřejmě ty ryby co spadnou, jsou vždy ty největší. Tedy i tuto spadlou olbřímí tresku jsem barvitě okomentoval, a přísahal kamarádům, že měla daleko přes metr. Peťa mi přátelsky sdělil, že už se ze mě podělá, a nechť již držím ústa, neb neustálá palba mých žvástů, jej přivádí k šílenství, a jeho břich již od smíchu jeví známky vnitřního poškození. Situaci usměrnil další záběr, který po dalším spuštění megajigu následoval ihned po kontaktu se dnem. Lehce jsem přisekl, a pak dle okoukaných postupů z videí jsem ještě zásek opětoval. Sám jsem ovšem cítil, že tah není tak urputný jako u předešlého záběru, a tak jsem ani nijak nehulákal, a tím neupozorňoval na další torpédo. Pak ovšem, když jsem v čiré vodě uviděl tělo ryby, zatajil se mi dech. Chytil jsem mníka, a na první pohled bylo jasné, že má okolo metru. Skoro vůbec nebojoval, či lépe řečeno padesátilibrová tyč na odrážení lodi od břehu, nedala poznat sílu soupeře, a na vláčáku by byl jistě zážitek silnější. Po změření jsme ovšem zjistili, že ryba má lehce přes metr, a tím se mi splnil můj Norský sen.

Byl jsem opravdu šťastný, neb můj tajný sen, tedy ulovit rybu okolo jednoho metru a to při první návštěvě této země se stal skutečností. Mnoho zkušeňáků jistě pohrdne takovýmto holedbáním okolo jen metrového mníka, ale pro mě to byl den, na který nezapomenu. Při fotodokumentaci nás ovšem drift poslal zcela mimo úspěšná místa, a znovu se nám již onen klín pod hejnem nepodařilo najít. Ještě asi hodinu jsme se snažili najít ryby okolo hejna kelerů, ale úspěch se již nedostavil. Cestou zpět jsme se ještě stavěli na Danovo ostrůvku, kde si pro potvrzení svého umu vydloubl dalšího polaka, ale jelikož se stmívalo, raději jsme pokračovali dále až do Karihavetu. Ona i plná loď ryb dávala tušit, že další hodiny strávíme u filetovacích stolů, a tak návrat byl na místě. Tímto jediným dnem jsme v podstatě naplnili vývozní limity zpracovaných ryb, a tak i tento nedůležitý fakt byl potěšující okolností, jinak už tak velmi úspěšného dne.

Zcela znaveni lovem a zejména čištěním ryb, jsme padli za vlast do rozestlaných loží s myšlenkou, že tento den byl boží…

Oblíbené značky

všechny značky