Letos nám zahájení na pstruhových vodách vychází na pondělí, to ale určitě nadšené pstruhaře neodradí od toho, aby si potřebné pracovní volno vyřídili a byli na šestou u vody. Patříte také k těm "cvokům", kteří v ledové vodě brodí po pás i hlouběji a snaží se na drobnou umělou mušku nebo miniaturní třpytku přelstít nějakého tečkovaného fešáka, abyste ho po úspěšném vylovení zase pustili do rodného živlu? Ano, první pstruh sezóny se podle tradice pouští zcela bez váhání, to už je takové dávno a dávno zažité pravidlo, které dodržují všichni. Ovšem i další ulovené ryby vycházejí z prvního kontaktu s rybářem v nové sezóně zpravidla návratem na svobodu, pstruzi potoční jsou již velmi vzácní, kdo by měl to srdce si je odnést a sníst. Ovšem ani ti, kdo mají rybí pečínku v oblibě a s chutí si na narůžovělém mase pochutnají, nepřijdou zkrátka. Vysazení mírových duháků a sivenů patří také už řadu let ke koloritu pstruhového zahájení, tyhle ryby jsou víceméně určeny právě k výše zmíněnému účelu. A pokud se některým podaří uniknout nástrahám rybářů hned zpočátku, možná se dočkají "zdomácnění" a potom už jejich ulovení rozhodně nebude tak snadné.
Moderní doba svými vymoženostmi bezesporu rybáře zvýhodňuje v tom, že si mohou snadno na internetu vyhledat průtok a další detaily o stavu vody na svém oblíbeném revíru. Pokud situace není právě příznivá, máme dost času na vymyšlení náhradního plánu. Občas nás může totiž docela potrápit sněhová voda, která bývá hodně studená a ryby tudíž nebývají příliš aktivní. Pokud je průtok značně zvýšený, v níže položených revírech se vyšší stav vody projeví přikaleným zbarvením, což pro chytání pstruhů také rozhodně není to pravé. Potom tedy raději budeme na začátku sezóny směřovat jinam, vhodnou volbou mohou být například sekundární pstruhová pásma pod údolními nádržemi. To jsou revíry, kde díky vysoké úživnosti můžeme očekávat i úlovky značně větších ryb, ovšem protože sem směřuje pozornost mnoha dalších členů cechu svatého Petra, samotářskou romantiku zapomenutých potoků a říček tady moc nečekejme.
I když dorazíme na známá místa, kde jsme již v minulých letech bezpočtukrát chytali, bývá tu občas překvapivě spousta věcí úplně jinak. Když proběhne důkladná obleva s dravou sněhovou vodou, stane se často s řečištěm i našimi oblíbenými místy občas něco nečekaného. Některá úplně zmizí nebo výrazně ztratí na přitažlivosti jinde naopak nově vzniknou tůně a lákavé úplavy. Dbejme na to zvýšenou pozorností i při brodění, ať se vyhneme nemilému jarnímu překvapení, spojenému někdy i s neplánovanou koupelí. Ale tohle všechno prostě musíme brát jako součást našeho oblíbeného rybářského sportu, toky se pozvolna mění a ryby mění svá stanoviště. Ale rozhodně to není vždy nežádoucí, občas vznikne jako náhrada za "ztracenou" tůňku jiné lákavé místo, kde se bude rybám dobře dařit a kde se třeba dočkáme i trofejního úlovku.
Za zvýšeného stavu nebo v přikalené vodě, může být nejvhodnější volbou lehká přívlač, umožňující nabídnout dostatečně nápadným způsobem nástrahu i u dna a za přírodními překážkami, kde pstruhy z jara očekáváme. Použijeme především osvědčené a mnoha uplynulými sezónami prověřené rotační třpytky ve velikostech 00 až 1, menší woblery (pozor na to, že na pstruhové vodě nesmějí mít dva trojháčky, raději použijme jeden jednoháček bez protihrotu) případně drobnější smáčky, jigy a twistery. Svou přitažlivost pro dravé ryby ani po létech neztratily klasické plandavky ze silnějšího plechu, které svým kývavým pohybem vydráždí ryby i v klidnějších místech. Příznivci opravdu jemné přívlače, označované jako ultralehká, často vláčejí i nástrahy, které vlastně způsobem zhotovení patří do kategorie umělých mušek - větší streamery, baky, muddlery a lury, případně trubičkové mušky a nástrahy typu Hauserova peří. Pstruhy a siveny budeme hledat v klidnějších partiích a u dna, často i v bezprostřední blízkosti břehu. Při vláčení směrem po proudu dostaneme své nástrahy ke dnu mnohem snadněji, takže tuto taktiku využijeme zejména v hlubších, silně táhnoucích proudech. Na velkých vodách, kde často potřebujeme zaseknout dostatečně důrazně i na větší vzdálenost, můžeme použít tenkou pletenou šňůru, která má proti vlasci mnohem menší průtažnost a zajistí tak dokonalý kontakt s nástrahou.
Není-li stav vody výrazně zvýšený, můžeme být s touto stále populárnější rybolovnou technikou úspěšní hned v prvních dnech sezóny. Nejčastěji na zahájení volíme jako nástrahu streamery, napodobující svým vzhledem i pohybem ve vodě prchající zraněnou nebo vyplašenou rybku, případně můžeme rybám nabídnout silně zatížené nymfy, imitující převažující složku potravy, tedy larvy hmyzu v nejrůznějších vývojových stadiích, žijící u dna a další drobné vodní živočichy. Na níž položených podhorských tocích se ale občas za pěkného počasí dočkáme přes den za příznivého počasí možná i vytouženého kolečka na hladině. Potom je čas nasadit suchou mušku a s citem ji nabídnout. Úspěch může znamenat i použití podle mého v posledních letech zcela zbytečně opomíjených mokrých mušek. Každopádně bychom neměli muškařské vybavení nechat zahálet, někdy si právě na začátku sezóny na umělé mušky zachytáme překvapivě lépe, než potom v průběhu zbývající sezóny.
Ať už se vydáme k vodě s muškou nebo vláčecím náčiním, buďme vždy ohleduplní a kolegiální i ke všem ostatním, kteří si sem přišli užít každoroční svátek všech pstruhařů, vždyť rybářský sport není jen o ulovení ryby, je to koníček, který nás spojuje a dává nám spoustu radosti spolu s dalšími výzvami a možnostmi.