Již za měsíc přijde ten dlouho očekávaný zlom v rybářské sezóně pro nadšené milovníky přívlače i pro ty rybáře, kteří si raději v poklidu sednou nad nastraženými pruty s živými nebo mrtvými rybkami a očekávají vytoužený záběr dravce. Ryby si od našich úkladů mohly pořádně oddechnout a snad i zapomněly, že se v lákavých nástrahách skrývají záludnosti v podobě zrádných ostrých háčků. Můžeme se vydat na svá prověřená místa nebo zkusit štěstí někde, kde jsme zatím nelovili, stejně tak ve volbě nástrah lze zůstat u těch osvědčených nebo nabídnout něco nového, neokoukaného.
Na začátku sezóny lovu dravců jsou ryby odpočaté od neustálého obtěžování nabídkou rozmanité "rybářské bižuterie" a proto máme poměrně velkou šanci dočkat se záběru. Ovšem do hry zasahuje také mnoho vedlejších faktorů, které nelze přehlížet. Týká se to především stavu vody, její teploty i případného zákalu, kolísání hladiny či obsahu kyslíku. I počasí může aktivitu dravců výrazně ovlivnit, nejpříznivější bývají dny lehce pod mrakem, se setrvalým nebo mírně klesajícím tlakem. Tlak vzduchu má vůbec na ryby poměrně velký vliv, pokud už s sebou nenosíte barometr přímo k vodě (já tedy taky ne, ještě bych byl z případných výkyvů zbytečně nervózní), před odchodem k vodě nebo pár dnů před plánovanou výpravou se jeho sledování docela vyplatí. Pokud dochází v krátkém časovém údobí k prudkým výkyvům, aspoň se předem nebudeme zbytečně moc těšit a potom případný úspěch přinese tím větší radost. K nejméně vítaným příznakům patří také prudké ochlazení a silný východní vítr, nicméně na ryby se stejně nejspíš vypravíme v době, kdy budeme mít čas a ne podle předpovědi počasí, takže se nedejme odradit! Začátek sezóny nám dává naději na úlovek po celý den, později se aktivita přesunuje zejména do ranních a odpoledních hodin. Zda se zrovna dravci shánějí po potravě lze vypozorovat i z chování drobných rybek, které tvoří podstatnou část potravy větších dravců, útok dravce v mělčině a u hladiny většinou nepřehlédneme.
Pokud budeme vláčet, většinou nezůstáváme na jednom místě a snažíme se nabízet nástrahy tam, kde předpokládáme výskyt dravců. Nevyhýbeme se ani místům, která nejsou zrovna dobře přístupná, právě tady se často skrývá predátor, jenž už několik sezón odolává nástrahám rybářů. Velký tlak je často vyvíjen především na dobře přístupných místech a tam, kde se úlovky velkých dravců často opakují. O takových místech místní i dojíždějící rybáři dobře vědí, nemysleme si, že jsme jediní. Taková místa lze také s určitými zkušenostmi ve "čtení vody" snadno odhadnout. Na tekoucích vodách se jedná především o hlubší jámy pod jezy, místa s padlými stromy a za nejrůznějšími překážkami, za mostními pilíři. Zajímavé jsou bezesporu také poklidné hlubší úplavy s přechodem do mělčiny (protože právě tam se s oblibou zdržují drobné rybky), slibný bývá i přítok potoka a jeho bezprostřední okolí nebo vyústění náhonu. Na stojatých vodách se jedná hlavně o výraznější zlomy profilu dna, mola se zakotvenými loďkami a jejich okolí, zátoky s bohatým porostem rákosí či stulíků, zatopené zbytky staveb, za jedno nejlepších a nejnadějnějších míst opět platí i prostory v blízkosti přítoku. Pokud máme k dispozici loďku nebo populární bellyboat, je to především na velkých vodních plochách a v místech, kam je obtížnější přístup po břehu, skutečně nesporná výhoda.
Pro rok 2013 je zde nový belly boat od Snowbee, nový vylepšený design a skvělá cena! Pro rok 2013 je zde nový belly boat od Snowbee, nový vylepšený design a skvělá cena! Nový Belly Boat tentokrát…
Vždy buďme navzájem ohleduplní a lovícího kolegu obejděme raději větším obloukem. Pokud loví na místě, kam jsme se sami chystali, vraťme se o něco později, snad už tu bude volno. Stát někomu za zády, nervózně podupávat a dívat se ostentativně každou chvíli na hodinky, to není chování, hodné moderního sportovního rybáře.
Na začátku sezóny sice dravci nebudou na volbu použitých nástrah příliš vybíraví, důležitá bude především správná nabídka a vhodná prezentace, tady nahození do ideálního místa a odpovídající rychlost i způsob vedení nástrahy. Velmi dobře se osvědčují tradiční plandavky v nejrůznějších barevných variantách, stejně tak oblíbené rotační třpytky a woblery. Mnozí rybáři preferují spíš nástrahy k měkkých plastů, k nimž patří zejména twistery, jigy, kopyta, smáčky a další, velikost vybíráme podle cílové ryby. Tam, kde vláčení komplikuje hustý porost vodních rostlin, můžeme vyzkoušet povrchové nástrahy, například poppery, umělé žabky nebo myši. Lov s těmito nástrahami nám umožňuje sledovat na vlastní oči uchvácení domnělé kořisti dravcem, což s sebou přináší pořádnou porci adrenalinu. Kdo to nevyzkoušel, těžko si dokáže takové "hladinové chytání" představit. Úspěšní s těmito nástrahami budeme především při lovu štik, bolenů a okounů, často jim neodolá ani velký tloušť.
Ačkoli lov na mrtvou nebo živou rybku je v současnosti silně odsuzován jako málo sportovní metoda, měli bychom se na celou problematiku podívat u různých úhlů. Pro méně pohyblivé a starší rybáře už často není přívlač moc snadná technika, občas si třeba se třpytkou vyjdou, ale dají také někdy přednost posezení nad nahozenou "kačenou", jinak i mnozí odpůrci těchto technik občas nahodí rybku na dno, aby se pokusili o úlovek candáta či úhoře. Pokud jsou použity velké jednoháčky a zásek přichází bezprostředně po záběru, nástrahu dravec nepolkne nijak hluboko a pokud ji nelze snadno uvolnit, postačí odstřižení návazce, silné žaludeční šťávy si snadno poradí během několika dnů i s ocelovým lankem. Používání živých nástražních rybek je sice dost ožehavé téma, ale zatím je na většině revírů v souladu s Rybářským řádem, takže bychom ho asi u kolegů měli také tolerovat. Důležité je zacházení s ulovenými rybami a celkově sportovní, férový přístup k našemu krásnému koníčku.