Někteří rybáři se zaměřují jen na určité druhy ryb, nejčastěji kapry nebo štiky, sumce či candáty a ostatním rybám nevěnují zaslouženou pozornost. Ovšem možná si ani neuvědomují, oč vlastně přicházejí. V našich revírech je obsádka zastoupena spoustou rybích druhů, které rozhodně stojí za naši pozornost. Třebaže nedosahují kapitálních rozměrů nebo kvalita jejich masa není taková, aby se staly žádanou ozdobou slavnostních tabulí, jejich lov bývá stejně zajímavý a napínavý, jako tomu je při lovu těch nejpopulárnějších druhů.
Ačkoli tohle označení používá spousta lidí včetně rybářů, jde o sice zažitý a rozšířený, ale zcela nesmyslný termín. Často je použit jen proto, že dotyčný nedokáže správně určit konkrétní druh ryby a tak s pohrdavým mávnutím ruky přiřadí plotici, ouklej nebo proudníka do zmíněné kategorie. Definovat totiž "bílou rybu" není tak snadné, ani odborníci a nejrůznější dostupné zdroje (včetně "vševědoucího" internetu) se totiž tak úplně neshodnou. Můžeme tedy vycházet z toho, že se jedná o drobnější ryby, nejčastěji kaprovité, z nichž typickými zástupci bude plotice, perlín, ouklej, cejn, podoustev a ostroretka. Často se k bílým rybám ale řadí i další drobnější rybky, označované někdy jako "nástražní nebo plevelné", tedy karas stříbřitý, hrouzek, slunka a další. Lovem bílých ryb se můžeme výborně pobavit v době, kdy zrovna vytoužení kapři nemají náladu a nechce se nám od vody, bílé ryby bývají totiž při chuti téměř po celý den a mnohé z nich lze vcelku spolehlivě lovit po celý rok včetně zimních mrazíků, letních horkých dnů i podzimních plískanic.
Díky výskytu v hejnech a celodenní aktivitě je právě bílá ryba cílem většiny závodníků, kteří se snaží ulovit co největší počet i hmotnost ryb za určitý časový úsek. A když to opravdu umějí, je na co koukat! Copak jste se nikdy nebyli podívat na takových závodech v plavané? To byste měli brzo dohonit, je to přímo neskutečný zážitek, doslova přímo koncert, jak by řekl legendární rybářský spisovatel Ota Pavel. Při běžném chytání se samozřejmě nemusíme snažit výkonům závodníků přiblížit (však za takovým výkonem je také nepředstavitelné množství přípravy, tréninku, zkoušení a vylepšování), určitou inspiraci si ale určitě vzít můžeme. Volba vhodného místa, příprava optimálního krmení a způsob zakrmování, sestavení udice i lov samotný včetně zacházení s ulovenou rybou, to všechno můžeme "okoukat" a hned nám to půjde lépe.
Nejúčinnější metodou pro lov bílých ryb je bezesporu lehká plavaná, dobře zachytat si ale můžeme i s jemným feederovám prutem, lov většiny bílých ryb je výzvou i pro muškaře, především na mimopstruhových revírech. Na konci roku se z ochlazující vodou zaměříme především na plavanou, kdy můžeme ryby aktivně vyhledávat a nabízet jim své nástrahy v různé hloubce. Bílé ryby se většinou zdržují v hejnech a když se nám podaří najít to správné místo, pomocí menších, pravidelně přihazovaných dávek krmení, je dokážeme na lovném místě udržet poměrně dlouhou dobu. Při lovu dodržujeme maximální opatrnost a když ryby nesplašíme, máme skvělou zábavu mnohdy i na několik hodin. Krmení volíme podle toho, zda lovíme na tekoucí vodě nebo na stojáku. Pro tekoucí vodu je vhodnější použití více aromatické a tužší směsi ve formě kuliček nebo hrudek, zakrmujeme vždy kousek proti proudu, aby krmení stačilo propadnout do správné hloubky v místech, kde hodláme lovit. Na klidné vodě zakrmujeme několik míst současně, opět jen menším množstvím vnadící směsi a v krmení průběžně pokračujeme i během lovu. Základními složkami krmné směsi budou pro podzimní i zimní lov především přísady s vyšším obsahem bílkovin a přidání materiálu, který ve vodě vytvoří kalový mrak. Nemusíme vždy sahat příliš hluboko do peněženky, jednoduchou podzimní a zimní směs namícháme snadno například z opražené strouhanky, šrotu s medovou nebo anýzovou příchutí, sušených vajec a vanilkového pudinku. Pro vznik požadovaného kalu na lovném místě přidáme hlínu (nejlépe z krtinců) nebo jíl s pískem. Atraktivitu směsi zvýšíme výrazně přimícháním nasekaných hnojáčků, bílých červů nebo žížal, postačí opravdu malé množství, jen pro zlepšení pachové stopy. Na zimní lovy můžeme zakoupit i hotové směsi, připravené podle zkušeností rybářských odborníků. Pro lov na feeder krmíme stejným způsobem, musíme počítat s menší úspěšností než při plavané, zase ale máme větší šanci i na úlovek kapra nebo dalších větších ryb.
Feederový speciál pro opravdové milovníky feederu či závodníky. Velmi tenký blank, avšak rychlá akce, to vše patří k tomuto vynikajícímu prutu. Materiál nejvyšší kvality a přesně rozmístěná SiC…
Tradiční a nejspolehlivější nástrahou pro podzimní a zimní lovy jsou na plavanou i na feeder bílí červi (včetně barvených), hnojáčci, pařený a slisovaný rohlík nebo veka, mnohé druhy ryb nepohrdnou ani tak specifickými nástrahami, jako je paštika, sýr, drůbeží játra nebo střívka či kousek uzeniny. Nástrahu bychom měli udržovat v teple, krabičku s červíky tedy například postačí vložit do kapsy u kalhot nebo u bundy. Se ztuhlými nebo dokonce zmrzlými nástrahami se totiž špatně manipuluje a na háčku často příliš dobře nedrží. Pro zimní rybaření se prodávají i speciální pasty, které lze po vymáčknutí napíchnout na háček podobně jako červa nebo je zformovat do požadovaného tvaru, opět je musíme udržovat v teple, aby nedošlo k jejich ztuhnutí. Tyto pasty se dobře osvědčují i při lovu na dírkách, tam ale lovíme spíš okouny, siveny a pstruhy, bílá ryba bývá vyjímkou.
Sestavu na plavanou můžeme vodit různým způsobem, i od toho se odvíjí úspěšnost. Na klidné vodě jen zkoušíme nastavit vhodnou hloubku, ryby se totiž někdy zdržují u dna a jindy vyhledávají potravu i ve střední nebo (v zimním období jen vzácně) v horní části vodního sloupce. V pomalejším proudu můžeme nechat nástrahu se splávkem proplouvat bez jakéhokoli zásahu a jen čekat na záběr, který se projeví stopením nebo jiným pohybem splávku. Někdy je ale mnohem účinnější mírné zadržování sestavy, kdy splávek lehce "brzdíme", čímž docílíme toho, že návazec s háčkem a nástrahou se pohybuje před splávkem. Nejčastěji tento způsob vedení využijeme pro lov těsně u dna. Další možností je důraznější zadržování splávku, které se hodí zejména pro lov plotic a cejnků. Při silněji provedeném zadržování dochází k tomu, že návazec i s nástrahu se zvedá výš do vodního sloupce a kontakt s nástrahou je intenzívní, záběr často dříve cítíme jako "ťuknutí" v ruce, než ho zaregistrujeme z pohybu splávku. Ten v tomto případě plní především nosnou funkci. S těžkou sestavou můžeme v mírném proudu lovit i na místě. Plochá zátěž, ležící na dně, nástrahu přidrží a splávek slouží k signalizaci záběru. Nejčastěji tento postup rybáři používají při lovu cejnů velkých.
Ačkoli lov bílých ryb slouží především pro pobavení, můžeme některý z ulovených ryb připravit i ke konzumaci a lze z nich vykouzlit překvapivé lahůdky. Například pečenáče, uzenáče, matjesy, můžeme je naložit nakyselo, použít po uvaření a vykoštění do nejrůznějších salátů nebo pomazánek, možností je skutečně hodně. Maso bílých ryb je v zimním období pevnější a nelze ho kvalitativně srovnávat s tím, jak tyhle ryby chutnají v létě. Ale stejně tak můžeme uloveným rybkám darovat svobodu a být jim vděční za krásný zimní zážitek.