Vlastní výroba krmení a vnadicích směsí
Každý kluk umí připravit těsto na ryby, platí to vůbec ještě? Tajemství spolehlivého a pro ryby zcela neodolatelného těsta, to patřilo k našim rybářským tátům a dědům, kteří tohle tajemství často svěřovali jen pod slibem absolutní mlčenlivosti a nadělali s ním pořádné ciráty. A kluk měl potom dojem, že se dostal k fantastickému tajemství a že si konečně zasloužil vloženou důvěru. Když to dneska vidím kolem a kolem, doba se hodně změnila, jen málokterý klučina ba dokonce i málokterý dospělý rybář si sám připravuje těsto nebo míchá krmné směsi, přece jen už nějak nemáme tolik času na své koníčky a nejspíš jsme i mírně zpohodlněli. Vždyť kvalitní těsto i připravená krmná směs se dají snadno koupit v každé rybářské speciálce. Nechybí vám taky trochu to mísení tajuplných ingrediencí a vlastnoruční hnětení těsta? Pokud ano, zkuste si někdy nějaké těstíčko nebo krmnou směsku pro ryby připravit sami, když bude rybám chutnat, zažijete moc příjemný pocit... A pokud ne, inu, žádný učený z nebe nespadl a příště to určitě dopadne lépe.
Jednoduchá těsta nejsou vůbec špatná
Asi nejjednodušší na přípravu a přitom často překvapivě účinné může být docela obyčejné těsto z krupice. Do kastrůlku nalijeme trochu mléka a když už se skoro začne vařit, přisypáváme pomalu dětskou krupici, mícháme, mícháme, když je těsto moc husté, lehce ho mlékem zředíme, ale opravdu jen trošku. Ještě teplé těsto je potřeba následně pořádně hníst a zpracovat do kuliček nebo válečků. Zabalené v kusu látky vydrží poměrně dlouho, vaříme ale vždy jen menší množství a na příští výpravu si zase nachystáme čerstvé. Pochopitelně můžeme těsto obarvit pomocí potravinářských barev, můžeme do něj vmíchat trochu anýzu, špetku soli, zapracovat do něj chlebovou střídku nebo nadrobno rozsekané hnojáčky či nějaký z dnes tak populárních dipů s často exotickými názvy i obsahem. Dalšími oblíbenými doplňky takového jednoduchého těsta může být například sýr, který mají velice rádi tloušti a smslne si na něm ráda i parma.
Krmení připravujeme ve větším množství
Ani při míchání krmné směsi bychom to ale neměli přehánět, do vody patří jen rozumné množství, které ryby přiláká, udrží na místě a při dalším střídmém přikrmování spolehlivě udrží na lovném místě. Dalším využitím krmení je aplikace v krmítku, bez kterého si vlastně feederové chytání ani nedokážeme představit. Na method feeder se používají i plnicí formičky, fantazii se meze nekladou. Pro lov na plavanou i na položenou můžeme využít nejrůznější směsi, které ještě u vody lze vylepšovat lákavými přísadami. Ze základních složek krmení rozhodně musím zmínit především šrot (nejvhodnější je kukuřičný), pochopitelně jemnou i hrubší strouhanku, plavačkáři používají hodně často konopné a lněné semínko, přimíchat lze i slunečnicové. Pro vytvoření krmného mraku a výrazné probarvení krmné směsi se často používá antuka, mnozí rybáři ale vystačí s hlínou z krtin nebo obyčejnou kopanou s příměsí jílu. Rybí moučka je také jednou z oblíbených přísad, přidávejme ji ale jen v malém množství, jinak ryby můžeme snadno i úplně odradit. Zakoupit můžeme i speciální esence a aromatické dipy, která podle údajů výrobce přilákají ryby z celého okolí. No, někdy to opravdu docela dobře funguje, ale jindy máte chuť všechno vyhodit a vrátit se k obyčejné namočené housce, taková už je prostě rybařina. Pokud si koupíme hotovou krmnou směs, můžeme ji naředit až přímo u vody, naše zavazadlo tak bude výrazně lehčí, vždy ale věnujme dostatečnou péči promíchání a získání té nejvhodnější konzistence. Pokud si však krmení navlhčíme aspoň dvě hodiny před zahájením lovu, určitě to je vhodné, ovšem pokud použijete vodu z řeky, v níž budeme chytat, je to zase rozhodně vhodnější než voda z vodovodu. A teď babo, raď! Optimáním řešení bude asi mírné zvlhčení doma a zbytek vody doplníme u řeky, co myslíte?
Bez rozpadu krmení nefunguje
Těsto děláme zpravidla tak pevné, abychom z něj mohli snadno vytvarovat na háček kuličku nebo hruškovitý tvar, musí na háčku dobře držet a současně jít bez problému proseknout. Do proudnější vody těsto připravíme tužší, pro stojatou vodu nevadí ani poměrně měkké. U krmné směsi se časem dopracujeme k tomu, že správnou konzistenci poznáme už na omak, příliš tuhé krmení se špatně ve vodě uvolňuje a potrvá dost dlouho, než se rozptýlí. Naopak hodně měkké krmení se rychle i v mírném proudu rozpustí a neumožní nám udržet ryby na místě, kde je chceme mít. Správný plynulý rozpad krmení napomáhá vytvoření lákavého krmného mraku, malé kousky se pozvolna uvolňují a ryby je ucítí i na velkou vzdálenost. Že se z koule krmení po vhození do vody uvolňují drobné bublinky vzduchu, to v žádném případě není na závadu, i tento efekt pomáhá rozšířit jemné částečky a ryby přivábit. Krmení udržujeme vlhké, k tomu nejlépe poslouží praktický kbelík s víčkem, případně za teplých dnů budeme průběžně krmnou směs dovlhčovat.
Budeme krmení přibarvovat?
Jak ryby rozlišují barvy, to je často diskutovaná a definitivně zřejmě neřešitelná otázka. Jistě budou odlišovat výrazně tmavé a světlé, ovšem vnímání barevného spektra se asi od toho lidského bude trochu odlišovat. To nám ale v žádném případě nebrání v tom, abychom experimentovali s barvenými těsty i krmnými směsmi, případně se pokusili zúročit poznatky jiných rybářů nebo ichtyologů. Velice oblíbenou (tedy především mezi rybáři) a údajně účinnou barvou je žlutá, především při lovu kaprovitých ryb právě žlutě obarvená těsta někdy přinášejí skvělé výsledky. Při lovu drobnějších bílých ryb bývá účinné i červeně zbarvené krmení a také obarvená těsta, o účinnosti černě zbarveného krmení jsem jen někde četl, je to prý sázka do loterie, když prostě ryby stejně nic jiného nechtějí. Jako barvivo byly, pokud si dobře vzpomínám, doporučeny saze, no nevím, být rybou, asi bych se takové "lahůdce" spíš vyhnul.
Recept na závěr
Při míchání krmných směsí můžeme vycházet z osvědčených receptur, vylepšovat ty, které jsme odkoukali od kamarádů nebo zkusit nějak "vylepšit" kupovanou směs, přidám jeden osvědčený a velmi často účinný mix, který snadno pořídíme z dostupných surovin. Směs vydá bez namočení něco přes šest kilogramů, vezměme si tedy vhodný kbelík nebo můžeme pochopitelně dávky snížit či navýšit podle potřeby.
Do kbelíku vsypeme 1 kilogram běžné strouhanky, 1,5 kilogramu kukuřičného šrotu (můžeme ho předem lehce spařit), kilogram práškového cukru, 40 dekagramů namletého konopného semínka, kilogram přesáté jemné antuky, dvě polévkové lžíce soli, 30 dekagramů nakrájeného pečiva (rohlíky, housky, chléb), polévkovou lžíci mletého anýzu, 0,5 dl rybí moučky a kilogram arašidové moučky. Podle toho, jaký chceme získat krmný mrak, můžeme přidat obyčejnou hlínu nebo hlinitý písek. A pak už hurá k vodě!
