Vybrat si to správné místo pro rybaření, to je jeden ze základních kroků k úspěchu, o tom není pochyb. Zkušení rybáři umějí, jak se říká, "číst vodu", chvíli se rozhlížejí a už mají představu o tom, kde se které ryby budou s největší pravděpodobností zdržovat, kde se budou shánět po potravě a jakou nástrahu bude nejvhodnější jim nabídnout. Současně je třeba se zamyslet i nad tím, jak bude místo vhodné pro nahazování, umístění prutů (u statické rybařiny), zda bude možné rybu bez problémů vylovit, je toho prostě hodně. K tomu samozřejmě bereme do úvahy i roční období, počasí, teplotu i atmosférický tlak, stav a čistotu vody spolu s dalšími faktory, po získání určitých zkušeností prostě tyto úvahy přicházejí z větší části automaticky. Nejvhodnější místo k lovu není vždy totožné s místem, kde se ryby zdržují po zbytek dne, to platí především v proudu, kde na udržení se v proudnici musí ryba pochopitelně vydávat více energie než při "oddechovém režimu", kdy využívá klidnější místa nebo zpětné proudění k udržení na místě bez vynaložení sil. Pokud se rozhodneme při lovu brodit, bereme vždy ohled i na charakter dna a sílu proudu.
V místech, kde ryby zjistí zvýšený přísun potravy, se často shromažďují ve větším množství a máme tady velkou šanci na úlovek. Tato místa jsou velmi rozmanitá, pokud ale budeme chvíli přemýšlet, určitě dokážeme většinu z poměrně snadno určit. Rozhodně budeme věnovat zvýšenou pozornost místům u přítoku, kam voda přináší (především po dešti) z okolí utopený hmyz, červy i další drobné živočichy. Právě proto v tomto období ryby v místě, kde ústí přítok nebo strouha, potravu zpravidla očekávají. V letním čase je také velmi úspěšné chytání pod stromy a pod převislými větvemi, skloněnými často až ke hladině. Buď do vody spadne nějaký ten neopatrný brouk či jiný hmyz, nebo na stromě dozraje něco dobrého, na čem si ryby s chutí smlsnou. O tlouštích a jejich zálibě v třešních se toho napsalo i napovídalo hodně, ovšem ryby si zvyknou také na další ovoce. Příkladem jsou například jeřabiny, šípky, rybíz, angrešt, švestky, mirabelky a další, pokud budeme kousky ovoce nějakou dobu krmit, je úspěch prakticky zaručen.
V řece nebo v potoce voda unáší potravu a ta se potom usazuje v klidnějších partiích, také tam budeme ryby s jistotou očekávat, stejně jako ve vnějším oblouku meandrujícího toku. K lovu jsou vhodná místa s točící se vodou stejně jako úplavy za kameny nebo padlými stromy, nástrahu můžeme nechat zanést proudem i pod vymletý břeh nebo do blízkosti kořenů a dalších překážek. Velmi nadějné jsou i kamenité lavice a hrany, na nichž se vodou unášená potrava pohybuje v poměrně úzké proudnici nebo se v klidnějších místech ukládá na dno. Za zmínku stojí i další místa, ačkoli ne každý rybář je má v oblibě a chce na nich chytat, jsou to výtoky a odpady kanalizace a stok, odpady z čističek, především pak odtokové kanály ze sýráren a mlékáren. V teplém letním počasí to tady sice zvládá jen málokdo, ale v podzimním a zimním období to bývají skutečně ta nejúspěšnější místa. Pochopitelně, vzít si z takového loviště rybu domů ke konzumaci, to asi nelze s klidným svědomím doporučit. Ovšem pokud si chcete jen tak pro radost zachytat a mít hodně záběrů, je to hodně žhavý tip.
Přehrady, údolní nádrže, zatopené pískovny, lomy, slepá ramena nebo rybníky nám dávají šanci zjistit pouhým pohledem největší koncentraci potravy pro ryby v místech, kam vítr nafouká vše, co zrovna plave po hladině. Situace se pochopitelně může se změnou větru občas změnit, potom je nejlepším řešením změna lovného místa. Kaprovité ryby často najdeme také v bezprostřední blízkosti vodních porostů, například rákosu, stulíků, leknínů nebo vodního moru. Souboj s větší rybou v takovém místě sice bývá dramatický a hodně napínavý, ovšem pokud se chceme dočkat častých záběrů, jsou právě tohle velmi "žhavá" místa. Přítomnost kaprovitých ryb také občas prozradí drobné bublinky, které ryby při přerývání dna uvolní, v mělčích místech můžeme sledovat s polarizačními brýlemi i kalový mrak, který se v takovém místě objeví. Vhodným krmením můžeme potom ryby udržet na objeveném místě nebo je pozvolna přilákat ještě o něco blíž.
Dravé ryby zpravidla budeme hledat tam, kde se vyskytuje jejich přirozená kořist, tedy drobnější rybky. Dravec tedy při shánění potravy dočasně opustí svůj úkryt někde v hloubce nebo ve spleti pokroucených kořenů a vydá se na lov i do mělčiny nebo do blízkosti břehu, kde se v prohřáté vodě drobné rybky nejčastěji zdržují. Vhodným místem jsou především terénní zlomy, kde mělké dno přechází do hloubky, ostrůvky a mělčiny v celém řečišti, rozhodně bychom neměli opomenout místa u přítoku a pokud někde víme o kotvišti loděk, rozhodně i tam se vyplatí zkusit štěstí, stejně jako u plovoucího mola nebo pobořených a zatopených zbytků staveb. Pokud jemným zakrmením (postačí strouhanka s hlínou nebo nadrobno rozmačkané pečivo) přilákáme hejno drobných rybek, jistě se tady objeví i nějaká dravá ryba. Je tedy třeba se důkladně krýt a omezit pohyb na minimum, hlavně štika a bolen jsou velmi plaché ryby, které o každém pohybu na břehu budou hned vědět.
Při lovu na položenou nebo na živou rybku se jedná zpravidla o poměrně statický rybolov, kdy jen po nějaké době nahodíme do jiného místa a trpělivě čekáme, až některá z ryb objeví naši nástrahu a začne se o ni zajímat. Při lovu na plavanou často projdeme pěkný kus revíru, stejně tak při vláčení. Také muškaři nachodí kolem vody celé kilometry, občas se prodírají vysokými pobřežními porosty nebo brodí vodou. Kdo nevyzkoušel, nevěřil by, jak to může být namáhavé. Na jinak nepřístupná místa se občas dostaneme z loďky nebo díky stále populárnějšímu bellyboatu.
V průběhu dne dochází ke změnám rybích stanovišť, proto nelze spoléhat na to, že místo, kde jsme byli úspěšní ráno, bude stejně dobré i při poledním nebo večerním rybolovu. Zrána se mnohé ryby shánějí po potravě i v samé blízkosti břehu, pokud se jedná o rušnější místo, přes den se stáhnou spíš do poklidné hlubší vody. Naopak s nastupujícím šerem se opět vydávají často k samotnému břehu, kde hledají kořist. Využít samozřejmě lze i zkušeností kolegů, když se budeme pozorně dívat, kde loví zkušení rybáři, kteří mají revír "v malíčku", něco se přiučíme. Ovšem zasednout takovému "mazákovi" jeho místo, to není moc sportovní a kdoví, jak by se mu to líbilo, buďme tedy k sobě ohleduplní.