Konec léta a nástup podzimu, to je ideální doba pro lov dravých ryb na vláčené nástrahy. Vždy vybíráme vhodnou velikost a typ podle stavu vody, její čistoty a samozřejmě s ohledem na rybí obsádku. Žádná definitivní pravidla nelze stanovit, často právě trochu nezvyklá nebo atypickým způsobem vedená nástraha nám přinese očekávaný úspěch, některé zásady bychom ale měli respektovat. Různé druhy ryb vyhledávají mnohdy specifickou kořist a tak můžeme svůj výběr vhodným způsobem přizpůsobit, ovšem nějaké to překvapení se stejně objeví v okamžiku, kdy to třeba vůbec nečekáme.
Tohle určitě neplatí pokaždé, někdy ulovíme opravdu velké ryby na poměrně drobnou nástrahu, určenou úplně jinému druhu predátora nebo jiné hmotnostní kategorii. Velikost nástrahy může být rozhodující nejen podle způsobu vedení, ale i při snaze dravců o zachování loveckého teritoria. Zřetelně je to vidět především u štiky, vyhlášené sklonem ke kanibalismu. Malá nástraha připomíná drobnou rybku a atakují ji v případě sháňky za potravou štiky prakticky ve všech velikostech, ovšem na velkou nástrahu, barevně i tvarově připomínající příslušníka stejného druhu, si často "vyšlápne" i štička, která není o moc větší než nástraha. Jedná se o snahu zbavit se konkurence a udržet lovné místo pro sebe. Z napodobenin štiky se skvěle osvědčují woblery (i vícedílné) a plandavky, často s typickým žlutozeleným zbarvením a svislými tmavými pruhy.
Také okouni mají tyto tendence a menší jedinci padnou často za oběť svým větším příbuzným, proto s nástrahami, které napodobují okouny můžeme být při lovu těchto dravců velice úspěšní. Okouni útočí ochotně na menší jednodílné woblery, rotační třpytky a účinné bývají i třpytky typu "cyankali" s excentricky přivěšeným dvojháčkem na prodlouženém závěsu pod tělíčkem. Dobrou nástrahou na okouny jsou i smáčky a twistery, u nichž měkký materiál pomáhá napodobovat trhavý pohyb raněné rybky.
Umělé nástrahy z měkčeného plastu jsou oblíbené i pro lov opatrných candátů. Především jigy s těžkou kovovou hlavičkou a měkkým tělíčkem, zakončeným zahnutým ocáskem dokáží v proudu u dna vydráždit i jinak pasivního dravce. Jigy a twistery umožňují pomalejší vedení těsně u dna, nárazy o dno se naučíme rychle rozeznat od záběrů ryb. V místech, kde je terénní zlom a dno spadá najednou do hloubky se právě candáti s oblibou zdržují. Dalším místem, kde je můžeme hledat téměř s jistotou, jsou zbytky zatopených staveb, zdí, do vody padlé stromy, místa u přítoku a kamenité záhozy. Nástrahy z měkkého plastu jsou oblíbené i mezi pstruhaři, opatrné ryby totiž ani při letmém kontaktu tlamkou většinou nepoznají, že se nejedná o skutečnou rybku, ale o měkkou napodobeninu. Útok proto často opakují, pokud v proudu naši nástrahu při prvním ataku minou. Nevýhodou těchto nástrah je to, že v teplém počasí se snadno navzájem spojí a slepí, čímž dochází k jejich znehodnocení, pokud je tedy nemáme ve speciální krabičce s nelepivým povrchem a oddělenými přihrádkami pro jednotlivé nástrahy. Chceme-li vyměnit typ, můžeme prostě plastovou nástrahu sejmout z hlavičky se zalitým háčkem a použít ji pro jinou, ovšem častou výměnou se nástrahy poškodí a časem se začnou rozpadat.
Opravdu velké nástrahy jsou účinné za horších světelných podmínek a také tam, kde chceme eliminovat záběry menších ryb. Pokud se zaměříme na skutečně trofejní dravce, je to vhodné řešení. O takové velké rybě zpravidla víme, tudíž nabízíme nástrahu v odpovídající velikosti a lovu na trofejní úlovek přizpůsobíme i zbytek náčiní. Nesmí mít slabé místo v podobě karabinky, obratlíku, nekvalitního navijáku nebo dokonce prutu, připravíme si i vhodné pomůcky na vylovení a během lovu kontrolujeme ostrost háčků. Vždyť opravdu trofejní rybu mnozí z nás chytí jen jednou za život, některým se to nepodaří třeba vůbec. Použijeme-li woblery, potom vždy dejme přednost pevným, kvalitním výrobkům osvědčených firem s důkladnou kostrou, vlasce nebo šňůry by měly odpovídat svou nosností a každý uzlík nebo spoj vždy důkladně prověříme. Tyto velké nástrahy jsou určeny zejména pro lov kapitálních sumců, štik a hlavatek. To platí i pro vláčení na moři, kdy se nám občas také podaří zaseknout rybu z kategorie těch, na které nejsme běžně zvyklí.
Při mořském rybolovu dbáme na to, abychom použili nástrahy s úpravou do slané vody, běžné háčky totiž snadno korodují a snižuje se tak jejich ostrost i pevnost. Pro mořský rybolov ale můžeme použít (především v blízkosti břehu a při chytání z mola) nástrahy v běžných "domácích" rozměrech, jen opět pozor na působení agresivní slané mořské vody. Pro lov ve velkých hloubkách jsou určeny také pilkery, což jsou velmi těžké nástrahy pro vertikální přívlač, tedy hlavně pro lov spouštěním a zdviháním. Můžeme je využít i na našich revírech, především na hlubokých jezerech a údolních nádržích.
Rozhodneme-li se vláčet na kaprovité ryby, je naším cílem nejčastěji bolen nebo všežravý tloušť, rozhodně obě tyhle ryby jsou velkou výzvou i pro zkušené rybáře. Vynikají totiž svou opatrností a protože se často pohybují těsně pod hladinou, donutí i rybáře v pokročilejších letech, aby se kolem vody plížil jako zamlada nebo při hře na Indiány. Jinak totiž nemáme velkou šanci tyhle mazané ryby ošálit. Výbornou nástrahou na boleny jsou klasické lžičkové třpytky, menší rotačky a woblery, pohybující se těsně pod hladinou, u tlouště dávám přednost lovu na menší rotačky a na smáčky. Občas se dobře osvědčují i takzvané "zvukové třpytky", tedy rotačky nebo plandavky s výřezy v tělíčku, které ve vodě vyluzují zvukové efekty, údajně lákající i jinak netečné ryby. Asi na tom něco bude, protože občas jsou právě tyhle modely účinné i v době, kdy všechny ostatní ryby ignorují.
Pokud je nízký stav vody a navíc je mimořádně čistá, můžeme se úlovku dočkat i s opravdu nenápadnou a jen malý rozruch budící nástrahou, která nebývá rybám příliš podezřelá. Do této kategorie patří i streamery a trubičkové mušky, určené sice původně pro muškaření, ale v kombinaci se sbirulinem nebo lehkou zátěží před nástrahou vhodné i pro lehkou a ultralehkou přívlač. Adrenalinovou přívlač můžeme zažít také se stále populárnějšími povrchovými nástrahami, které umožňují sledovat finální fázi záběru a zásek na vlastní oči. K oblíbeným patří poppery i umělé myši a žáby, důležité je správné, poněkud nepravidelné vedení nástrahy. Tento způsob lovu oceníme především tam, kde je hodně vodních rostlin a vázek, takže běžné vláčení prakticky nepřipadá v úvahu.