Mysleme v první řadě na bezpečnost

Pokud je led slabý nebo se v něm objevují vznikající praskliny, raději rybolov odložme na vhodnější dobu, nějaké riskování rozhodně nestojí za to. Na privátních revírech nám zpravidla správce nebo majitel ochotně podá o síle a nosnosti ledu informaci i telefonicky, takže nevyrážíme zbytečně. Otvory do ledu jsou již buď hotové, nebo si je sami vytvoříme. V tom případě musíme přihlížet k očekávané velikosti lovených ryb a současně k tomu, aby nám nehrozilo zapadnutí do otvoru. Ono bohatě stačí, když nám nenávratně zmizí v ledové vodě nedostatečně uchycený peán nebo (nedejbože!) prut s navijákem. Stejně jako při lovu z loďky, i na ledě se vyplatí mít všechno raději bezpečně přivázané, věřte tomu. Otvory můžeme vrtat speciálním vrtákem do ledu (jde to překvapivě dobře, na mnoha revírech si tenhle praktický nástroj lze vypůjčit), vysekávat sekáčem nebo pracněji sekerou, k vyříznutí lze použít i speciální motorovou pilu. Zbytky ledu odstraníme někam dál, jinak přimrznou a můžeme o ně v tu nejméně vhodnou chvíli zakopnout, což rozhodně člověku náladu nezlepší. Pokud se v revíru vyskytují i štiky nebo candáti, uděláme otvor o něco větší, raději oválný než kruhový.

Co budeme na dírkách potřebovat

Kromě již zmíněného vrtáku nebo sekáče na led určitě sítko, kterým budeme vybírat tvořící se zmrazky, které jinak lov nepříjemně komplikují. Dále pochopitelně vhodný prut, bez kterého to prostě nejde. Pruty pro lov na dírkách bývají velmi krátké (50 až 110 cm) a poměrně jemné, s většími očky, která jsou u některých modelů opatřena nemrznoucím potahem. Velkou předností těchto prutů je nebývaje nízká cena.

NAVIJÁK lze použít klasický bubínkový nebo smekací, každý má své přednosti i zápory. Bubínkový naviják je díky mimořádně jednoduchému mechanismu funkční za jakýchkoli podmínek, navíjení ale není tak rychlé, jak bychom občas potřebovali a jako brzda slouží při zdolávání větších ryb palec nebo jiný rybářův prst (v pořádné rukavici, samozřejmě), což nemusí být vždy úplně to pravé. Dobře může posloužit i starší muškařský naviják, který mívá již brzdu lépe vyřešenou. Smekací navijáky umožňují rychlé odvíjení i navíjení vlasce, navíc jsou opatřeny i citlivou brzdou. Ale pozor, jakmile se brzda dostane do kontaktu s vodou, u některých (především levnějších) modelů to může znamenat konec funkčnosti nebo přerušované, nekontrolované protáčení a zasekávání cívky. Mazadla na navijáky používáme s nízkou viskozitou, aby v chladném počasí nedocházelo k jejich zatuhnutí.

Použijeme vlasec nebo pletenou šňůru? Rozhodně bych doporučoval použít vlasec, pletenka má tendenci namrzat mnohem rychleji. Navíc lze pořídit pro zimní rybolov na dírkách i speciální vlasce s nemrznoucí úpravou a vysokou odolností proti UV záření. V nabídce většiny solidních prodejců najdete o komplety pro zimní lov na dírkách, které zahrnují většinou proutek a naviják s již navinutým vlascem, všechno vhodně sladěné k sobě.

SEDAČKA a STOJÁNEK NA PRUT jsou další šikovné pomůcky, které mohou rybaření na dírkách zpříjemnit a usnadnit. Občas stejně stojíme a snažíme se zahřát přecházením nebo dalším pohybem, jen silnějšímu dupání se raději vyhněme... ačkoli když ryby nepoplašilo ani to sekání otvorů, asi to nebude s tou plachostí tak zlé. Skládací židlička postačí, ovšem praktickým řešením je sedačka s úložným prostorem, do níž lze poskládat většinu výbavy a ještě nějaké zásoby k jídlu a něco teplého na pití. V případě nouze položíme prut na sedačku nebo na batoh s vybavením, šikovný stojánek ale určitě zlepší komfort při lovu. Klasické vidličky se do ledu zapichují jen s obtížemi (pokud nemáme s sebou další vrtáček na odpovídající dírky), vhodnější je stojánek s trojnožkou nebo praktický držák prutu, který upevníme na opěrku sedačky. Prut ve stojánku nezapomeňme upevnit pomocí lanka, ryby umějí být pěkně zlomyslné a zaberou často přesně v okamžiku, kdy jste se zahleděli kamsi do dálky nebo zrovna něco hledali v batohu. Lovíme-li na dva či více prutů, platí toto pravidlo o to důrazněji. Prut rozhodně neodkládáme (ani krátkodobě!) jen tak na led, stačí jedno špatné šlápnutí a neštěstí je hotovo.

Opomenout nesmíme ani vhodné oblečení, nemusíme se sice přestrojit za polárníky, ale trpět zimou bychom jistě také nechtěli, Takže důkladnou bundu a kalhoty, zateplené boty s neklouzavou podrážkou(!), čepici nebo kuklu, šálu, rukavice, prostě jako na zimní procházku po horách. Ovšem vždy je třeba zachovat si určitou mobilitu, samotné oblečení to nezachrání. Šikovnou pomůckou jsou chemické ohřívací polštářky, které po roztržení obalu několik desítek minut až několik hodin (podle typu a určení) dokáží produkovat příjemné teplo. Můžeme je přemísťovat po těle nebo jich s sebou vzít rovnou víc, vyrábějí se i jako vložky do bot. Moc šikovná věcička!

Jaké zvolíme nástrahy

Podle zvoleného způsobu lovu použijeme odpovídající nástrahy. V zimním období jsou pro lov na plavanou většinou nejúčinnější nástrahy živočišného původu (červi, larvy hmyzu, drobné rybky a jejich části), na některých revírech je ale jejich používání omezeno nebo zcela zakázáno, předem si to raději ověřme. Jinak lze lovit i na těsto, různé prodávané speciální zimní pasty, kousky taveného nebo tvrdého sýra, možností je prostě nespočet.

Přívlač na dírkách vlastně spočívá v přerušovaném, co nejdráždivějším pohybu nástrahy nahoru a dolů, tedy vlastně praktikujeme vertikální přívlač. Jako nástrahy se hodí malé pilkery, marmyšky (u nichž na háček přidáme kousek živočišné nástrahy, cár rybky nebo plastový "ocásek"), vhodné jsou i smáčky, jigy, twistery a drobné plandavky. Rotační třpytky a woblery se pro tento způsob lovu moc nehodí, sestava by se při svislém pohybu totiž často zamotávala.

Plavaná, přívlač nebo něco jiného?

Při plavané používáme velmi jemné náčiní a tenký vlasec (postačí průměr 0,14 - 0,16 mm), malou zátěž ve formě jednoho nebo více bročků a citlivý, dobře vyvážený splávek. Zátěž umístíme poměrně blízko k nástraze, mnohdy se totiž záběr projeví místo potopení jen položením splávku na bok. K tomu dochází v případě, že ryba s nástrahou pohybuje směrem vzhůru a ne ke dnu, známe to přece třeba z lovu cejnů, že? Chceme-li lovit u dna na místech s větší hloubkou, použijeme montáž s průběžným splávkem, se kterou se snadno manipuluje.

Provádíme-li vertikální přívlač, měli bychom počítat s tím, že záběr často přichází už při propadávání nástrahy ke dnu a proto ji i při klesání kontrolovat. Po dopadu na dno můžeme nástrahu nechat chvíli ležet ve zvířeném kalu, následně ji nepravidelnými pohyby vedeme ke hladině.