Za mořskými pstruhy do Dánska
Připadá vám, že už jste domácí pstruhové vody poznali a nemají vám moc co nového nabídnout? Sice bych s takovou formulací rozhodně nesouhlasil, ale pro nespokojence existují i další zajímavé varianty. Co takhle zkusit přelstít nějakého pstruha na mořském pobřeží? Že tam nejsou, že jste se ve škole a na rybářském kroužku učili o tom, jak je pstruh potoční vyloženě sladkovodní rybou? Chyba lávky, pstruzi jsou velmi přizpůsobiví a jedná se vlastně o stejného pstruha potočního, jaký žije i u nás, tato forma však tráví velkou část života v moři, do sladkých vod se vydává jen za účelem rozmnožování.
Proč je to tedy"mořský pstruh"?
V moři nacházejí tyto ryby dostatečné množství potravy a proto právě mořští pstruzi často dorůstají výrazně větších rozměrů, než jejich sladkovodní příbuzní. Navíc se jedná o velmi ceněnou sportovní rybu, souboje s mořskými pstruhy jsou skutečně dramatické a do posledního okamžiku nebývá jasné, kdo bude vítězem. Stejně tak kvalita masa divoce žijících ryb nesrovnatelným způsobem převyšuje pstruhy, které známe z chladicích a mrazicích pultů prodejních řetězců. Ačkoli je možné mořské pstruhy lovit i v dalších zemích, právě Dánsko se stalo díky relativně dobré dostupnosti (něco přes tisícovku kilometrů) asi nejoblíbenější destinací českých rybářů, kteří se lovu těchto ryb chtějí věnovat. Lov mořských pstruhů ryb je populární i ve Švédsku, Norsku, Německu, Skotsku, Velké Británii, Irsku, Holandsku, ze značně vzdálenějších zemí potom i v USA, na Novém Zélandu, v Austrálii i v Tasmánii, v Argentině a mnoha dalších zemích.
Proč zrovna do Dánska?
Výhod lze vyjmenovat hned několik - dánské pobřeží není příliš vzdálené, i opravdu vyhlášené lokality (například pobřeží poloostrova Jutland nebo ostrov Fyn) jsou dosažitelné po cestě, dlouhé necelých tisíc kilometrů. Cesta přes Německo vede po kvalitních silnicích a pokud se budou dva nebo dokonce tři řidiči střídat, ubývá velmi rychle. Povolenka k rybolovu na moři je levná (vyjde v přepočtu přibližně na 400 korun), pořídíme ji snadno prostřednictvím internetu a sami si ji rovnou vytiskneme. Platí po celý rok a dozvíme se z ní hned i o pravidlech, která je třeba dodržovat - jsou velmi jednoduchá a uvedená v mnoha světových jazycích. Lovit můžeme nejen mořské pstruhy, vítaným úlovkem se může stát i treska, v jarním období také mořské jehlice, proslavené neskutečně chutným masem, platýsi, mořští mníci, tresky polak, v létě občas lze ulovit i makrelu. Podle břehů se setkáme s hejny drobných koljušek a všetečných mořských koníků. Na moři lze lovit všemi běžnými sportovními rybářskými metodami, za přijatelnou cenu si lze v mnoha lokalitách pronajmout i loďku.
Pokud to na moři zrovna nebere
Můžeme se věnovat i rybolovu na jezerech, tady ovšem neplatí zakoupená povolenka pro lov na moři, každý revír mívá svého správce a nájemce,jenž vydává povolení k lovu, lze si většinou u něj vypůjčit i potřebnou výbavu. Většinou se loví systémem "PUT AND TAKE", tedy volně přeloženo "vysaď a vezmi". Ulovené ryby si lze ponechat v povoleném množství, které se na revírech liší a ovlivňuje i cenu povolenky, případně podle domluvy. Některé vnitrozemské revíry jsou vyhrazeny pro lov muškařením nebo jen pro přívlač, na dalších se loví i na přírodní nástrahy.
Pohodlné ubytování vyřídíme snadno před odjezdem ještě z domova
Nejjednodušší je obrátit se ještě doma na cestovní kancelář, která zajistí ubytování podle vašich požadavků. Dostanete k dispozici nejčastěji samostatný domeček nedaleko pobřeží, pochopitelně plně vybavený, součástí služby je i podrobný itinerář cesty včetně kontaktu na důležité osoby a obchody v okolí. Dánové jsou velmi vstřícní, je přímo radost dát se s nimi do řeči, někdy je člověku až líto přerušit debatu, které přerůstá do nového přátelství a nějak nenápadně naznačit, že už opravdu chcete jít na ryby.
Jaké vybavení rybář potřebuje?
Budete-li se věnovat lovu na umělé mušky, postačí prut v délce kolem 9 stop (275 cm, AFTMA 6-7), intermediální nebo plovoucí šňůra, větší naviják se spolehlivou brzdou (odolný proti působení slané mořské vody) a návazce v síle 0,22-0,28 mm. Pochopitelně přibalíme i pořádný podběrák, který můžeme zavěsit na záda. Důkladné oblečení rozhodně nepodceňujme, v Dánsku sice nebývá příliš chladno, ale na pobřeží občas profukuje a pokud začne navíc lehce poprchat, bývá to na rybolov ten vůbec nejlepší čas, takže nepromokavé oblečení určitě s sebou. Pro vláčenaní pobřeží použijeme pruty se střední akcí, ne příliš těžké, vždyť je při lovu držíme po celý den v roce, u navijáku i nástrah hlavně dbáme na úpravu pro mořský rybolov. Slaná voda totiž dokáže na rybářské náčiní působit velice agresivně a náprava škod občas už nebývá možná. Chceme-li lovit na položenou, postačí běžné vybavení, používané například k lovu kaprů, opět pozor na slanou vodu, vlasce a šňůry po skončení lovu vždy důkladně omyjeme ve sladké vodě.
Co nás v Dánsku může překvapit
Pohonné hmoty se pohybují na stejné výši jako v Německu, nemusíme si tedy "po česku" dělat zásoby do kanystrů, jen s tankováním LPG (plynu) máme v Dánsku smůlu, to tady prostě nevedou. Chceme-li objíždět zajímavá a rybářsky atraktivní místa nebo výlet spojit s prohlídkou památek, počítejme proto výhradně s benzínem nebo naftou. V Dánsku se zavádějí i elektromobily, síť dobíjecích stanic se pozvolna rozrůstá. Dánština je coby řeč poměrně složitá, ale s mladšími obyvateli se domluvíme bez problému anglicky, starší generace zvládá v pohodě němčinu. Platit lze dánskými korunami (kurs se pohybuje přibližně kolem 3,50 Kč/DK), bez problémů zaplatíme i eurem. Brožurku Rybářského průvodce lze zakoupit prakticky u každé benzínové pumpy, v obchodech s rybářským vybavením seženeme vše potřebné, na co jsme třeba zapomněli. Za přijatelnou cenu tady lze najmout i průvodce nebo na něj získat kontakt. Tak šťastnou cestu a "Petrův zdar", jak se říká mezi rybáři!
