Vyzkoušeli jste zavážecí loďku? Na větší vody je to opravdu šikovná pomůcka, navíc pro mnohé tak trochu připomínka časů, kdy mimo rybařinu třeba "fušovali" do modelů aut nebo letadel na vysílačku. Postavit si zavážecí loďku tak, aby opravdu spolehlivě fungovala a plnila svůj účel, na to většina z nás v dnešní uspěchané době už prostě nenachází čas, dřív na to zase byly jen těžko sehnatelné komponenty. Takže nejspíš si ji koupíme v rybářské speciálce. Ovšem když se začneme o problematiku zavážecích loděk trochu zajímat, zjistíme, že to vůbec není jednoduché. Jaký model vybrat a kolik investovat? Co bude umět a co od loďky budeme vyžadovat?
Zakrmovací loďka může plnit hned dvě velmi důležité funkce - její pomocí dopravíme požadované množství krmení přesně na požadované místo, navíc můžeme zakrmení provádět i opakovaně s maximální přesností. Některé sofistikované modely totiž využívají dokonce zaměření místa pomocí systému GPS. Další výhodou je zavezení připravené montáže přesně na "místo určení", odpadá tedy pracné "strefování se" na zakrmené místo. Ryby si nepoplašíme, jak by se to mohlo stát při opakovaném nahazování nebo zaplavávání s krmením a montáží, nepotřebujeme ani pramici nebo jiný rozměrný člun.
Navíc můžeme zakrmit i pomocí jemné směsi, která pozvolna propadává vodním sloupcem nebo zůstane na hladině, tyto lehké materiály bychom jinak na větší vzdálenost velmi těžko dopravovali. Stejně tak nám zakrmovací a zavážecí loďka umožní dopravit na požadované místo lehoučkou montáž, se kterou bychom příliš daleko pomocí prutu nenahodili. Při zavážení montáží můžeme zároveň naložit do loďky i krmení a oboje umístit ve stejnou dobu na stejné místo. Pomocí téhle šikovné pomůcky lze i v průběhu lovu přikrmovat na lovných místech nebo si připravit lehkým zakrmením další místa.
Zavážecí loďky jsou prakticky vždy vybaveny i přídavnými pozičními světly, která za horší viditelnosti ukazují polohu lodičky a v kombinaci s LED diodami mohou usnadnit zavezení na předem určené místo. Ovládání je jednoduché, podle počtu vrtulek nebo šroubů se stará o směrování loďky kormidlo nebo změny otáček jednotlivých pohonných jednotek. Vrtulky, lodní šrouby nebo jiné pohonné jednotky jsou vždy zakryty síťkou nebo krytem proti zamotání vlasce či šňůry, i tak při nahozených prutech musíme ale dávat pozor na své montáže a na případné montáže poblíž lovících kolegů. Namotání by totiž mohlo poškodit vlasec, šňůru nebo mechanismus pohonu lodi, na to je třeba dbát především při používání lehkých, plovoucích šňůrek. Po zavezení montáže na požadované místo se tedy vracíme obloukem, abychom se vyhnuli případnému křižování vlasce či šňůry.
Ovládání zavážecí loďky je snadné, pomocí páček joysticku regulujeme rychlost jízdy, její směr a ve správném okamžiku provedeme ovladačem i otevření nebo vyklopení prostor s "nákladem". Množství nástrahy je limitováno velikostí a tedy nosností loďky, vybrat si můžeme z mnoha dostupných modelů od malých loďek (kdy každá komora pojme cca 0,5 kg krmení nebo nástrahy v odpovídající hmotnosti) až po velké lodičky, které si poradí i s několika kilogramy krmné směsi. Ty se hodí pro zavážení více krmných míst najednou, i počet komor potom bývá zvýšen. Loďka je vybavena nejčastěji spolehlivým nabíjecím akumulátorem, nabíječka bývá součástí dodávky. V ovládacím prvku se běžně používají i tužkové baterie. Výdrž akumulátoru i baterií sleduje elektronika a přibližné údaje jsou u každého typu uvedeny. Aby nedošlo k vybití v situaci, kdy je loďka zrovna kdovíjak daleko od břehu, s dostatečným předstihem nás elektronika upozorní akustickým nebo světelným signálem, že je třeba vrátit se ke břehu a dobít akumulátor nebo vyměnit baterie. Některé modely dokonce při poklesu napětí automaticky zamíří ke břehu na místo vypuštění. Zavážecí loďky používáme na stojaté nebo jen velmi mírně táhnoucí vodě, takže riziko ztráty je prakticky nulové. V případě zamotání do rostlin pod hladinou často pomůže zapojení zpětného chodu, v nejhorším případě si lze pro lodičku dojet klasickou pramičkou. O nepotopitelnost se starají dvě (nebo více) hermeticky uzavřené komory, tvořící těleso loďky, převrácení při správném rozložení zátěže (krmení nebo montáží) prakticky nehrozí.
Pokud si dáme práci se správným rozložením všech částí sestavy, můžeme zavážet nejen sestavy se splávkem nebo s krmítkem či průběžným olovem, mnohé loďky jsou uzpůsobeny i pro zavezení například montáže s živou nebo mrtvou rybkou. Můžeme zavážet dvě montáže současně, když každou umístíme do jedné z komor tak, aby při jejím otevření se uvolnila nejen nástraha, ale nezůstal zachycen ani návazec nebo další součásti sestavy. Loďka bývá řešena tak, aby prostor s akumulátorem a elektronikou byl zcela vodotěsný a manipulaci s uložením loďky na hladinu i její vyzvednutí aby bylo možné snadno provést jednou rukou. Pro lov velkých amurů se zavážecí loďky osvědčily i na zavážení tak problematických a křehkých nástrah, jako jsou například zelné listy, chmýří ze stromů nebo hlávkový salát. Navíc se nabízí i varianta zavezení vláčecích nástrah (například woblerů, třpytek nebo smáčků) do míst, kam nahodit prostě nelze (pod stromy s převislými větvemi apod.), čímž můžeme výrazně zvýšit svoje šance na úlovek ryby v místech, kde to ostatní rybáři raději ani nezkoušejí.
Mnohé zavážecí loďky mají ve výbavě spoustu dalších lákavých "vychytávek", které se ale samozřejmě odrážejí také v ceně. Pokud se nespokojíme s nejjednodušší variantou, můžeme si dopřát speciální sonar pro mapování dna s paměťovou jednotkou, která uloží GPS údaje a profil dna včetně překážek a vázek. Do paměti lze uložit i (trvale nebo dočasně) oblíbená krmná místa, jež potom loďka objede a zakrmí bez nutnosti manuálního řízení, jedná se určitě o velmi praktického pomocníka. Loďky pracují zpravidla na frekvenci 2,5 GHz nebo 5,8 GHz, které využívají i modeláři.
Vývoj se u zavážecích lodiček určitě nezastaví, v poslední době se objevily snahy o využití létajících dronů ke stejnému účelu. Zatím ale jejich nosnost není příliš vysoká (pokud se nechceme dostat do astronomických cen špičkových modelů) a také v případě technických problémů nohem snadněji vysvobodíme loďku než budeme hledat dron, který se kdesi zřítil do jezera či přehrady. Ale kdo ví, jak to bude za pár let?