Když máme hodně bohatý výběr, je nakonec díky tomu paradoxně samotná volba o to obtížnější. Pokud bychom museli brát to, co je k dispozici, nestáli bychom tak často před mnoha složitými dilematy. Vždyť vybrat si správný naviják opravdu není úplně jednoduché, pokud se jedná o konkrétní rybolovnou metodu, ale žádný strach, pokud víte, jak na to, zase tak obtížné to přece jen není... Musíme prostě zapřemýšlet a následně zvolit správný typ, odpovídající velikost, zpřevodování, počet a provedení ložisek, u různých typů navijáků následují i mnohé další specifické požadavky, kterým bychom měli vyhovět. Důležitá je pro většinu z nás pochopitelně i cena, nemluvě o řemeslném zpracování, náhradních cívkách, dostupnosti servisních služeb, inu, je toho skutečně hodně.
U každého typu je to prostě trochu jinak, takže se na rozdělení rybářských navijáků podívejme trochu zevrubněji také v samostatných článcích:
Rybářský naviják není jen pouhým zásobníkem vlasce nebo šňůry, většinou ho používáme při zdolávání větších ryb také kvůli citlivě nastavitelné a regulovatelné brzdě, která může v souboji s trofejní rybou být přímo k nezaplacení. Velmi důležité je kvalitní zpracování, vždyť například takový vláčecí naviják odvede za jedinou vycházku neuvěřitelné množství práce a musí stále fungovat zcela precizně.
I navijáky, které po nahození "odpočívají" a jsou plně vytíženy až při souboji s rybou, dostávají pěkně zabrat. Kromě mechanického namáhání musejí odolat i rozmarům počasí a nejrůznějším dalším negativním vlivům. Na naviják musí být prostě skutečně stoprocentní spoleh, pokud si pobyt u vody chceme jaksepatří užít a vychutnat.
Nejjednodušší variantou byly bubínkové navijáky, dnes již zastoupené snad pouze variantou centrepin, což je naviják, který se používá zejména pro matchové chytání, u vody ho ale uvidíte opravdu jen zřídka, navíc patří zpravidla do cenově vyšší kategorie. Určitě nejrozšířenějším typem jsou smekací navijáky, které si můžeme rozdělit do několika kategorií. Používají se pro lov na položenou, na plavanou, pro přívlač a často i pro mořský rybolov.
Multiplikátory jsou původně určeny především pro chytání na moři, můžeme se ale setkat i s variantami pro chytání ve "sladké vodě", pro těžkou i lehkou přívlač. Další speciální kategorií jsou muškařské navijáky, které vycházejí z původních bubínkových, ovšem prošly vlastní vývojovou cestou a jsou dnes specifickou kategorií rybářského náčiní.
První smekací navijáky vycházely z principu otočné cívky, brzo je ale nahradily navijáky na principu pevné cívky, umístěné ve směru osy prutu a s překlápěčem, jenž po nahození slouží k zachycení vlasce či šňůry a k navíjení. Tento princip umožňuje velmi daleké hody a podle potřeby je zpřevodován pro rychlé nebo pomalejší navíjení. Při správném nastavení brzdy se cívka v okamžiku kritického napnutí vlasce nebo prudkého výpadu ryby protáčí a tak zabraňuje přetržení vlasce. Proti zapadnutí vlasce nebo šňůry jsou cívky řešeny většinou jako převlečné, umožňují rychlou výměnu a naviják tak pohotově využijeme pro různé rybolovné metody nebo pro lov vlasci a šňůrami o různých průměrech.
Samostatně dostupné cívky budou současně i milou úlevou pro naši peněženku, v porovnání s celkovou cenou navijáku se jedná o výrazně nižší investici. U cívek je velmi důležitý údaj o tom, kolik vlasce či šňůry daného průměru na ně lze navinout, vyrábějí se i cívky záměrně mělké (pro návin hodně tenkých vlasců) nebo naopak co nejhlubší, vždy by měly být odpovídajícím způsobem výrobcem označeny.
Při navíjení dochází díky pohybu cívky vpřed a vzad ke křížovému navíjení vlasce, což slouží k jeho správnému rozložení na cívce. Vždy při výběru smekacího navijáku tedy dbejme na dokonale hladký chod a dostatečný počet ložisek spolu s co nejkvalitněji provedenou rolničkou, která je jedním z nejzatěžovaných míst navijáku. Smekací naviják by vždy měl být vybaven vypínatelnou zarážkou zpětného chodu.
Přední brzda přináší to s sebou několik nesporných výhod. Rozhodně je to opravdu dokonalá regulace odporu brzdy, která své nastavení nesmí samovolně měnit ani při dlouhotrvajícím souboji se šupinatým protivníkem nebo po namočení či zmoknutí, jak se občas stává u těch nejlevnějších modelů. Brzda však je hůře přístupná při zdolávání ryby, v tom spočívá její asi největší nevýhoda a slabina.
Řešení prostřednictvím zadní brzdy se stalo u mnoha moderních navijáků asi nejpoužívanějším řešením, brzda je velmi dobře kdykoli přístupná a umožňuje tak regulaci odporu bez rizika případného kontaktu s vlascem nebo šňůrou, což především při zdolávání větších ryb každý rybář ocení. Některé modely (zejména u vláčecích navijáků) jsou opatřeny navíc páčkovou brzdou, umístěnou před nožkou navijáku. Ta slouží pro citlivé zvýšení odporu, které občas potřebujeme narychlo uplatnit při podebírání nebo vylovování ryby a máme obě ruce plně vytížené. K jejímu ovládání totiž postačí použít zlehka ukazováček ruky, držící prut s navijákem.
Systém s označením baitrunner bývá označován také jako volnoběžná brzda, nehledejte v tom žádný rozdíl. Je to velmi populární řešení brzdného mechanismu, jenž spočívá v možnosti uvolnit brzdový systém po nahození (nebo nastavit jen malý odpor), aniž bychom museli mít zvednutý překlápěč. Po otočení kličkou se brzda ihned uvede do funkce přednastaveného odporu, který jsme zvolili pro zásek a boj s rybou, nastavení lze pochopitelně dál měnit i při zdolávání. Ryba tedy po záběru může volně s nástrahou ujíždět tak dlouho, jak jí to dovolíme a současně jsme okamžitě připraveni k záseku.
Tento typ navijáků je preferován velkým počtem rybářů, kteří se zaměřili především na lov velkých kaprů, všeobecně se výborně hodí hlavně pro lov na položenou. Jakmile si na chytání s baitrunnerem zvyknete, bude pro vás spolehlivým pomocníkem.
U bojové brzdy se jedná o doplnění tradičního brzdového systému páčkou, která umožní v kritické situaci při souboji s rybou dočasně zvýšit nebo snížit odpor brzdy, aniž bychom měnili její nastavení. To ocení příznivci přívlače a stejně tak i ti, kdo se věnují jemnější rybařině, zejména lovu na feeder nebo na plavanou. Díky tomuto řešení lze zvládnout bez problémů i divoký výpad ryby v poslední chvíli, kdy nám už pružnost vlasce a prutu nestačí. Pokud u navijáku narazíte na anglické označení "Fightin' Drag", jedná se právě o typ bojovou brzdou.
Jedná se o typ, který není v nabídce rybářských obchodů zpravidla zastoupen příliš často, přitom jeho myšlenka je zajímavá a ještě nedávno byly právě tyto navijáky velkým hitem. Protože cívka je plně krytá a vlasec nebo šňůra vychází z otvoru v přední části, je brzda řešena většinou křídlatou maticí u kličky nebo je umístěna v zadní části navijáku, raménko překlápěče nahradil kolíček, zachycující i ukládající vlasec na cívku. Je ale docela dobře možné, že stagnace tohoto typu navijáku je jen dočasná a znovu se tento způsob řešení dočká zvýšené obliby. Použití navijáků s krytou cívkou je víceméně univerzální, hlavně pro "lehkou" rybařinu.
Pro tento typ navijáků jsou zapotřebí speciální pruty, na nichž je asi nejnápadnějším prvkem poněkud nezvykle řešená rukojeť. Multiplikátor se totiž upevňuje na prut trochu jinak, než jsme zvyklí u ostatních navijáků, je umístěn shora, často je zde i opěrka pro palec. Multiplikátory v menších velikostech se uplatní i při lehké a střední přívlači, větší modely potom při lovu trofejních sumců, štik, hlavatek a dalších kapitálních ryb.
Při lovu na moři se používají výhradně navijáky s antikorozní úpravou proti působení mořské vody, v extrémních hloubkách přijdou občas ke slovu i elektricky poháněné multiplikátory s přehlednými displejem, kde lze najít spoustu užitečných údajů, mnohé typy jsou opatřeny i miniaturním počítačem, který při mořském rybolovu nabízí mnoho výhodných funkcí (paměť profilu dna, uložení lovných míst apod.).
U multiplikátoru jsou velmi důležitá co nejkvalitnější ložiska, umožňující dostatečně daleký odhoz nástrahy a citlivě nastavitelná brzda, velká pozornost je věnována i pravidelnému ukládání šňůry (při lovu s multiplikátory se vlasec prakticky nepoužívá), řešením je většinou posuvný řadič šňůry.
Na první pohled by si leckdo řekl, že muškařské navijáky jsou "takové obyčejné kolečko", ovšem to by se tedy zatraceně mýlil. Protože při muškaření (správně řečeno při "lovu na umělou mušku", ale tenhle termín mi k srdci prostě nějak nepřirostl) používáme jen jeden prut a po celou dobu lovu ho držíme v ruce, musí být celá sestava pokud možno lehká, především ale správně vyvážená. Příliš těžký naviják posunuje těžiště směrem dolů a vede k nesprávnému držení prutu, ovšem příliš lehký naviják je ještě větším problémem, taková sestava unaví brzo ruku a hody jsou nepřesné, dochází i k nežádoucímu kmitání špičky a tím ke zkrácení hodů. Ovšem muškařské pruty jsou lehoučké a proto i u navijáků (především u těch menších modelů) je znát výraznou snahu výrobců o co nejlehčí a současně perfektně fungující naviják.
Budeme tedy vybírat podle odpovídající hmotnosti vůči prutu, to ale není jediné důležité kritérium. I muškařský naviják potřebuje kvalitní, citlivou a nastavení držící brzdu, protože často používáme (zejména při lovu na suché mušky a při nymfování) extrémně tenké návazce o síle 0,12 až 0,08 mm, kdy právě dokonale fungující brzda může být tím rozhodujícím prvkem celé sestavy.
Automatické navijáky, fungující na principu natahovaného hodinového pera se staly zajímavou součástí historie, ale časem došly zapomenutí díky vysoké hmotnosti. Ovšem vývoj jde dál a mnoho rybářů si velice cení poloautomatických muškařských navijáků, které jsou svou nízkou hmotností vhodné i pro moderní uhlíkové pruty a současně umožňují mnohem rychlejší navíjení šňůry díky ozubenému hřebenovému mechanismu.
Kromě odpovídající hmotnosti a citlivé brzdy je při výběru muškařského navijáku velmi důležité dbát na správnou velikost, aby totiž bylo možné do navijáku namotat muškařskou šňůru odpovídající kategorie AFTMA, případně i nějaký ten podkladový materiál. Protože i ty nejkvalitnější muškařské šňůry mají sklon k udržení určité tvarové paměti (ať si výrobci tvrdí, co chtějí), větší průměr cívky je určitě vhodnější. Proto kromě klasického provedení se objevují i navijáky, označené jako LA (Large Arbor - široká cívka), které tento problém částečně eliminují.
Při pořizování muškařského navijáku je vhodné si hned pořídit jednu nebo více náhradních cívek pro použití různých typů šňůr (plovoucí, intermediální, potápivé atd.), cenově výhodným řešením pro některé typy jsou i levné kazetové vložky (cartridge), které občas dokonce bývají součástí balení. Materiálem, použitým pro zhotovení muškařských navijáků je často zušlechtěný hliník, dural nebo odolný a zároveň lehký grafitový kompozit. Zpřevodování do rychla se u muškařských navijáků používá poměrně vzácně, spíš u velkých navijáků na moře nebo pro lov lososů a mořských pstruhů.
Pokud si budeme vybírat naviják, každopádně dbejme na skutečnou kvalitu a dokonalé řemeslné zpracování, dostupnost náhradních dílů i servisních služeb. Navijáku bychom měli také věnovat odpovídající péči (o tom, jak se starat o naviják si přečtěte zde - https://rybareni.cz/clanek/udrzba-navijaku) a nejméně jednou za rok (nejlépe po skončení sezóny) ho důkladně vyčistit, zkontrolovat a promazat.
Pokud dojde k výraznému znečištění, proveďme to raději ihned, i drobný prach, písek a další nečistoty mohou s mazivem vytvořit "brusnou pastu", která svým působení dokáže výrazně snížit životnost navijáku, který by jinak mohl spolehlivě sloužit celé další roky. Pokud se na údržbu necítíte, svěřte ji odbornému servisu, rozhodně se to vyplatí.